Poté, co Donald Trump zrušil plánované setkání s Vladimírem Putinem v Budapešti, a ohlásil uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti, se komentátoři přou o to, zda bude ruský vůdce ochotný k další diskusi nad vrácením unesených ukrajinských dětí. Podle odhadů jich může být až okolo 35 tisíc. Díky americké první dámě Melanii Trumpové a dalším iniciativám se jich ale domů zatím vrátil pouhý zlomek.
Melanii Trumpové se podařil v první polovině října průlom, když po třech měsících neveřejných jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zorganizovala návrat první skupiny osmi unesených ukrajinských dětí. Dodala, že dále jedná o návratu dalších.
Celý proces začal už v srpnu, kdy manželka amerického prezidenta napsala Putinovi osobní dopis, v něm vyjádřila znepokojení nad osudem ukrajinských dětí deportovaných z domova. Dopis následně osobně předal její manžel během setkání s ruským prezidentem na Aljašce. Moskva na něj překvapivě odpověděla, čímž vznikl přímý komunikační kanál mezi první dámou USA a Kremlem.
Samotná Melania Trumpová, rozená Melanija Knavsová, pochází ze Slovinska, kde na vlastní kůži zažila, jaké je to vyrůstat v diktatuře. V 90. letech se pak odstěhovala do Milána a později i do Paříže, kde pracovala jako modelka. V roce 1998 se v New Yorku seznámila s Donaldem Trumpem, po sňatku získala americké občanství a stala se matkou jejich syna Barrona.
Další pomoc
Snahy manželky amerického prezidenta přicházejí uprostřed rostoucího tlaku ze strany Ukrajinců, dvoustranné skupiny amerických zákonodárců a evangelikálů, aby se Trumpova administrativa zapojila do navrácení ukrajinských dětí.
„Až donedávna Rusko tuto záležitost popíralo nebo šířilo všechny tyto falešné narativy. Považuji to za první krok, ne za poslední. Je třeba udělat ještě mnoho práce,“
citovala ředitelku pro vládní vztahy v evangelické humanitární organizaci World Relief A Chelsea Sobolik CNN.
Například ukrajinská první dáma Olena Zelenská minulý měsíc odcestovala do New Yorku s naléhavou misí, aby zvýšila povědomí mezinárodního společenství. Na okraj Valného shromáždění OSN varovala, že při současném tempu by návrat ukrajinských dětí trval ještě dalších 50 let.
„Tyto zločiny nelze ničím ospravedlnit a návrat dětí domů nesmí být zdržován. Každý den, kdy tyto děti nejsou zpět, je dnem pokračující nespravedlnosti. Nepřestaneme, dokud každé dítě nebude tam, kam patří – se svou rodinou, doma, v bezpečí a na svobodě,“
uvedl v té souvislosti rovněž vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrij Jermak.
Zformovala se již také koalice zemí, které se o návrat těchto dětí snaží. Koalici spolupředsedají Kanada a Ukrajina. Společné prohlášení uvedeného spolku podepsalo 38 zemí, Rada Evropy a Evropská unie.
Putinovo PR
Téma návratu dětí však agresor, který už skoro čtyři roky okupuje sousední Ukrajinu, využil nakonec spíše ve svůj vlastní prospěch. Prostřednictvím návratu osmi z nich tak světu ukázal lidskou tvář, aniž by tratil cokoliv podstatného ze svých cílů. Kromě nich se totiž už nic dalšího nestalo.
„Myslím, že první dáma má skutečný zájem na tom, aby se ukrajinské děti dostaly domů. Ale faktem je, že Putin to nedělá. Kdyby chtěl, mohl by všechny tyto děti vrátit a válku ukončit už zítra,“
řekl v té souvislosti CNN Bill Taylor, bývalý velvyslanec Spojených států na Ukrajině.
Osm vrácených dětí je ve skutečnosti totiž jen pouhou kapkou v moři. Yaleova humanitární výzkumná laboratoř například minulý měsíc zjistila, že tyto děti byly odvezeny na nejméně 210 ruských míst, včetně vojenských základen, sirotčinců a táborů, kde jsou převychovávány v souladu s proruskými narativy a v některých případech i vycvičeny k boji. Mnohým z nich byla prý také změněna identita, takže je v průběhu času stále obtížnější je sledovat.
„Nadále naléháme na Trumpovu administrativu, aby zajistila, že toto téma zůstane ústředním problémem a že všech odhadovaných 35 000 dětí bude navráceno jako podmínka pro jakékoli mírové rozhovory,“
uvedla proto také ředitelka pro vládní vztahy v evangelické humanitární organizaci World Relief A Chelsea Sobolik.
Nové sankce
Situace spojená s jejich návratem není jednoduchá i proto, že americký prezident Donald Trump i samotná Evropská unie vystupňovali v posledních dnech svůj tlak na ruský režim. Spojené státy oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a Evropská unie devatenáctý balík sankcí.
Putin už mezitím nové americké sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. A považuje je proto za „nikoli přátelský" krok. To vyvolává spíše domněnky, že Putin nebude s dalším propouštěním ukrajinských dětí spíše počítat. Jedinbé, co by ho k tomu nyní mohlo přimět, by byla tak špatná situace v Rusku, že by mu nezbylo nic jiného, než opět „naoko“ ukázat, že je ve skutečnosti vlastně jen lidumil zahnaný do kouta.
Zdroje: autorský článek, ČTK, CNN, Mezinárodní koalice pro návrat ukrajinských dětí
