Šéf poslanecké sněmovny Tomio Okamura v druhé polovině března slíbil, že do druhého dne předloží návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy. A i když se od té doby nic konkrétního nestalo, tlak na Českou televizi a Český rozhlas ze strany politiků sílí. Ministr kultury zatím sice s žádným konkrétním řešením, jak by mělo být do budoucnosti zajištěno jejich financování, nepřišel, více mohou ale napovědět jeho plánované schůzky s řediteli obou veřejnoprávních médií.
Současný vládní kabinet, který je složený ze zástupců ANO, SPD a Motoristů, v programovém prohlášení slíbil zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Zdůvodňuje to snížením zátěže pro občany a firmy. Změny chce prosadit od příštího roku. Stávající financování formou poplatků přitom odborníci považují za nejlepší možnou formu pro zachování redakční nezávislosti.
Tvrdé dopady
V případě, že by koaliční strany navrhli osvobodit od platby koncesionářských poplatků seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let, zdravotně postižené a všechny firmy a do toho navíc ještě zrušit inflační doložku, která zajišťuje automatické zvyšování poplatků, přišel by tím Český rozhlas ročně o zhruba 850 milionů a Česká televize dokonce o 2,1 miliardy korun. Alespoň tak o tom hovoří její ředitelé. Co by to pro ně konkrétně znamenalo?
U rozhlasu by se například výrazně snížil podíl regionálních vstupů, protože by došlo k jejich přidružení ke stanici Dvojka. Z celkových 1300 by byl nucen propustit 400 až 500 zaměstnanců.
Česká televize zatím ústy ředitele Hynka Chudárka nechce specifikovat, co všechno by musela zrušit, kdyby poslanecký návrh koaličních stran prošel. Tvrdí však, že by to odnesla původní tvorba, tedy například zábavní i dramatická tvorba. Všichni občané podle něho už nyní vidí, že má televize hodně reprízovaných pořadů. Zejména pak na kanále ČT1.
Pro letošní rok byly přitom plánovány příjmy z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 990 milionů více než loni. Na druhé straně externí náklady, které musí Česká televize vynaložit na výrobu a pořízení pořadů, mají vzrůst na 2,85 miliardy korun, což je o zhruba 400 milionů více než loni. Nejvíce se na tom mají podílet stanice ČT Sport, který přinese například zápasy mistrovství světa ve fotbalu, a dále pak první kanál. V obou případech se podíl výdajů pohybuje v jejich případě nad 20 procenty. U ČT 24 je to 14, ČT 2 a ČT Déčko po pěti a ČT art okolo tří procent.
Do hry vstupuje ministr
Za jeden z důvodů proč by se měly koncesionářské poplatky zrušit, označil ministr kultury Ota Klempíř Klempíř loňský průzkum agentury Kantar, který říká, že jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu by uvítalo přibližně 60 procent dotázaných. Zároveň s tím však polovina populace připouští, že financování ze státního rozpočtu může vést k ohrožení nezávislosti médií.
Jako další příčinu pak uvedl úspory, které by lidem přinesly zhruba 2500 korun ročně. V té souvislosti však již opomenul dodat, že by se pak provoz obou médií musel stejně hradit ze státního rozpočtu, tedy z daňových odvodů veřejnosti.
„Určitě nový model i definici veřejnoprávních médií představíme odborné i široké veřejnosti. Ale dokud není shoda v rámci koaliční skupiny na výsledném řešení, tak vlastně jakákoli debata, jak odborná, tak politická, je zbytečná,"
prohlásil v únoru Klempíř.
Zřejmě po kritice veřejného mínění ministr nakonec navrhl, aby ke schůzce s šéfy televize i rozhlasu došlo. Otázkou ale zůstává, jak se tato jednání promítnou do praxe. Hlavní slovo mají totiž poslanci.
V té souvislosti je zajímavé srovnání se zahraničím. Nejblíže je našemu systému Německo, kde však výši koncesionářských poplatků stanovuje nezávislá komise, která se skládá ze zástupců všech 16 spolkových zemí. Ve Finsku platí občané daň ve výši 2,5 procenta ze svého příjmu, maximálně však ve výši 160 eur, což je v přepočtu zhruba čtyři tisíce korun ročně. Francie zrušila poplatky před čtyřmi roky. Od té doby jsou tamní veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu.
Parlamentní opozice chce změnu blokovat
Parlamentní opozice se už nechala slyšet, že chce celé téma probrat na mimořádné schůzi Sněmovny, kterou na její žádost bude muset svolat její předseda Tomio Okamura.
„Určitě se budeme snažit o to, aby takovéhle paskvily neprošly, aby se prostě veřejnoprávní média nedostala na rozpočtové vodítko současné vlády. To je cesta na východ,"
citovala předsedu hnutí STAN Víta Rakušana k návrhu části poslanců, aby se změnil způsob financování České televize a Českého rozhlasu, ČTK.
Rada České televize se zase důrazně ohradila proti tvrzení, že hospodaření televize není pod kontrolou a že má dostatek rezerv k udržení nynějšího rozsahu výroby v případě návratu k výši příjmů z roku 2024 před zvýšením poplatků, o kterém uvažuje vládní koalice. Proti tomuto usnesení hlasovali pouze Pavel Matocha a Luboš Veselý, kterým končí mandát a o členství se znovu ucházejí. Z fungování veřejnoprávních médií se stalo v každém případě téma, jež rozděluje nejen naší politickou scénu, ale i veřejnost.
Zdroje: autorský článek, Mediaguru, Seznam Zprávy, iDnes.cz, ČTK
