Pražská plesová sezóna má mnoho vrcholů, ale jen jeden z nich v sobě snoubí noblesu první republiky s hlubokým příběhem o bratrství dvou národů. V sobotu 7. února 2026 se brány secesního Obecního domu otevřou pro 12. ročník Česko-Slovenského plesu. Oblíbená událost není jen příležitostí vynést luxusní róby, ale především oslavou společných hodnot, které nás spojují i desítky let po rozdělení společného státu.
Program plesu nabídne bohatou mozaiku výročí, která sahají od kultury až po sport. Hosté si připomenou například 185 let od narození skladatele Antonína Dvořáka či dvousté desáté výročí narození básníka Ľudovíta Štúra, který byl nejvýznamnějším představitelem slovenského národního života v první polovině devatenáctého století.
Svět byznysu potěší vzpomínka na vizionáře a krále obuvi Tomáše Baťu, který inspiruje podnikatele dodnes, zatímco milovníci sportu oslaví padesát let od slavného triumfu československých fotbalistů na mistrovství Evropy v Bělehradě. Tehdy tým ve finále porazil reprezentaci NSR v penaltovém rozstřelu. Významné jubileum oslaví také Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Československá národní banka, společně totiž vstoupí do druhého století své existence.
V říjnu letošního roku uplyne také devadesát let od narození disidenta, kritika komunistického režimu, později politika, posledního prezidenta Československa a prvního prezidenta České republiky Václava Havla.
Proč právě Obecní dům?
Tradice Česko-Slovenského plesu v pražském Obecním domě se začala psát 1. února 2014. Tato prestižní společenská událost však ideově navazuje na mnohem hlubší kořeny sahající až do dubna roku 1969. Tehdy se v Černínském paláci zrodila myšlenka pravidelného setkávání, které by upevňovalo vzájemnost obou národů, což vedlo k pořádání pražských česko-slovenských plesů trvajících několik desetiletí.
Volba Obecního domu jako stálého dějiště plesu není náhodná. Tato secesní památka sehrála v našich dějinách klíčovou roli. Byla zde v lednu 1918 podepsána Tříkrálová deklarace a v říjnu téhož roku vyhlášena samostatná republika. Organizátoři Radovan Čaplovič a Lumír Mati od počátku koncipovali akci jako vrcholnou oslavu společné historie, elegance a kulturního dědictví.
V průběhu let se ples stal místem připomínání významných jubileí, jako bylo například sté výročí vzniku Československa v roce 2018. Navzdory nucené přestávce způsobené globální pandemií se tradici podařilo udržet, přičemž osmý ročník se výjimečně uskutečnil v jarním termínu s podtitulem Ples jako Majáles. Akce se těší trvalé záštitě prezidentů obou republik a pravidelně hostí špičkové umělce i významné osobnosti veřejného života, čímž potvrzuje svou pozici nejvýznamnějšího česko-slovenského setkání tohoto druhu. Pro slavné osobnosti to znamená jednu z nejdůležitějších nocí, kdy se mohou postavit před fotografy na červený koberec a dát o sobě vědět.
Hudební hvězdy a gastronomický zážitek
A i letos se můžeme těšit na ročník, který bude stát za to. Co by to ale bylo za ples bez prvotřídního programu? Smetanova síň letos ožije hlasem několikanásobné slavice Lucie Bílé a rockovou energií slovenské legendy Tublatanka. Parket roztančí Rozhlasový Big Band Gustava Broma a chybět nebude ani folklór v podání souboru Limbora.
Hosty večerem provedou moderátoři Lucia Hlaváčková a Saša Rašilov. Kromě hudby se mohou návštěvníci těšit na exkluzivní menu, které je každoročně sestaveno jako pocta české a slovenské kuchyni v moderním pojetí. Česko-Slovenský ples 2026 tak slibuje být nocí, kde se minulost potkává s budoucností v té nejelegantnější možné podobě. A zda odhalí pár tajných vztahů ze světa slavných, nebo snad skrývaná těhotenství? To už se stalo tradicí, která je pro příznivce kultury vítanou třešničkou na dortu.
Zdroj: redakce, ceskoslovenskyples.cz
