Cena ropy kvůli válce mezi Spojenými státy a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé zdražila. Jak se současná energetická krize promítá do trhu s pohonnými hmotami? A dostane se cena benzínu v Česku rychle opět na nižší hodnoty?
Po odklonu od ruské ropy, která byla dopravovaná přes Družbu, k nám surovina směřuje přes ropovod TAL/IKL z italského Terstu. Velkou část tvoří ropa typu Brent. Není to ale jediný zdroj, díky němuž si zajišťujeme nezávislost na Putinově Rusku. Dalším je americká ropa WTI, která se do Evropy dostává čím dál častěji.
Spojené státy jsou také největším producentem ropy na světě. Zhruba o polovinu méně pak připadá na Saudskou Arábii a Rusko. V případě Kanady, Číny, Spojených arabských emirátů a Íránu je to čtvrtina americké produkce.
Přímý zásah
Poté, co Spojené státy napadly Írán, cena ropy začala postupně stoupat. Aby se předešlo neřízenému vývoji a ještě větším cenovým šokům, uvolnila Mezinárodní agentura pro energii ze svých strategických rezerv rekordních 400 milionů barelů této suroviny. Pro ilustraci: představuje to zhruba pětinu z celkové výše světových pohotovostních zásob. Nejvíce této ropy putuje do rafinérií ze Spojených států. V současnosti má podle tvrzení ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka Česko zásoby pohonných hmot na zhruba 90 dnů. Jak tvrdí, je tento objem dostačující.
Na krizi doposud vydělávalo hlavně Rusko, které prodává svoji ropu Urals za nižší ceny než jiní dodavatelé. Americká administrativa totiž rozhodla, že na ni dočasně uvolní sankce. Do té doby Putinův režim surovinu distribuoval především do Číny a Indie. Během března se ale jeho export ropy po moři navýšil na téměř čtyři miliony barelů týdně, což je nejvíce od začátku roku. Otázkou zůstává, jak se do toho promítnou ataky ukrajinské strany z posledních dnů, které měly poškodit zhruba 40 procent ruské kapacity pro přepravu ropy.
Díky popisovaným krokům došlo k částečnému nahrazení produkce z Blízkého východu. Vždyť jen samotný Írán těžil do té doby kolem 3,3 milionu barelů denně, což představovalo okolo třech procent celosvětové produkce.
Hormuzský průliv
Klíčovým problém zůstává Hormuzský průliv. Je to nejdůležitější dopravní tepna regionu, kde do zahájení války proudilo 16 až 17 milionů barelů ropy a ropného kondenzátu. Distribuovat tudy nyní v tankerech surovinu je kvůli hrozbě masivního rušení navigačních systémů, útoků drony a pokládání námořních min velmi nebezpečné. Teherán navíc hrozí, že vyhlásí úplnou blokádu průlivu.
Pokud by k uzavření Hormuzského průlivu jednou opravdu, mohly by podle analytiků krátkodobě cena ropy vystřelit nad 120 až 150 dolarů na barel. Pro srovnání: cena ropy Brent se teď pohybuje okolo 100 dolarů na barel. Před válkou to bylo ještě okolo 90 dolarů.
Válka nervů
O co se tedy nyní hraje? Válka nervů se týká zejména toho, zda se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podaří dohodnout s Íránem úplné otevřené průlivu. V opačném případě prý zničí íránské elektrárny. Napadená země ale ustoupit nechce. Místo toho tvrdí, že v takovém případě by jejich síly nenávratně poškodily veškerou energetickou infrastrukturu v oblasti. A to by znamenalo, že cena ropy dál poroste.
Experti zároveň upozorňují na to, že i kdyby válka brzy skončila, bude trvat minimálně dalších dvanáct měsíců, než se trhy vrátí k normálu. Opravit ropnou infrastrukturu prý může trvat ještě déle. Po druhé válce v Zálivu, která proběhla v roce 2003, se irácká produkce vrátila na předchozí úroveň až za dva roky.
Zdražení potravin a dalšího zboží
To vše by znamenalo, že postupně zdraží i jiné produkty a služby. Například i ceny potravin. Ty mohou podle odborníků oslovených ČTK v Česku zdražit zhruba o deset procent. Růst jejich cen podle nich způsobí zejména zvýšené výdaje na logistiku, pohonné hmoty a energie.
Třeba agrární analytik Petr Havel uvedl, že zdražení se projeví u některých potravin již v dubnu. Nárůst cen se podle něj bude odvíjet od délky konfliktu.
„Konflikt v Íránu ohrožuje také světové dodávky suroviny pro výrobu hnojiv, jako je močovina či čpavek, takže jeho případné delší trvání by mohlo nakonec i výrazně zvednout cenu potravin v Česku,"
uvedl už dříve hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nárůst cen v důsledku válečného konfliktu se podle něj v koncových spotřebitelských cenách ale neprojeví tak rychle jako v případě pohonných hmot.
Benzín žádné velké zlevnění nečeká
Z vývoje vyplývá, že cena benzínu se na úroveň okolo 33 až 35 korun, jak tomu bylo ještě před měsícem, letos nejspíše už asi nedostane. Navzdory tomu, že opoziční ODS již navrhovala snížení spotřební daně.
„Žádný krok není v tuto chvíli vyloučen, situaci velmi pečlivě sledujeme a vyhodnocujeme v celém ekonomickém kontextu. Rozhodně ale platí, že daňová politika je trajekt, který nemůže reagovat na denní oscilace na burze,“
uvedla v tiskové zprávě ministerstva financí Alena Schillerová.
Každý, kdo vlastní automobil, musí tedy počítat s tím, že si i v následujících měsíc za pohonné hmoty spíše připlatí.
Zdroj: autorský článek, MF ČR, MPO ČR, ČTK, iDnes, Novinky.cz
