- CZ
- EN
- SK
Maďarsko na rozcestí. Orbána už nechtějí, ale na volebním hřišti se hraje podle jeho pravidel
Maďarsko čekají v polovině dubna volby. Skončí po zhruba 16 letech ve funkci premiéra Viktor Orbán, který je velkým spojencem Andreje Babiše? Průzkumy naznačují, že opoziční strana Tisza má náskok okolo 8 až 10 procent. Bude to stačit? Volební systém v zemi je totiž velmi specifický a do značné míry zvýhodňuje současnou vládní stranu Fidesz.
Maďaři si v předchozích volbách opakovaně volili silného lídra, který jim sliboval, jak bude bránit jejich hodnoty a zajistí ekonomickou prosperitu. Výsledkem toho, že strana Fidesz Viktora Orbána ovládla politický a hospodářský život v zemi, je oligarchizace společnosti, postupné zpřetrhávání vazeb na své partnery v Evropské unii a upínání se směrem na východ. To se v posledních dnech ukázalo třeba v případě odhalení, podle něhož měl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pravidelně informovat Rusko o jednáních Evropské unie. Ostatně tento politik jezdí do Moskvy pravidelně. Od začátku invaze na Ukrajinu tam stihl zavítat již patnáctkrát!
Změna voleb a EU jako strašák
Ovládnutí maďarské společnosti pomohl Orbánově straně před 15 lety zákon, který při volbách začal nahrávat větším stranám. Došlo k účelovému překreslení hranic volebních obvodů, kdy se část poslanců volí většinovým principem a část poměrným. Obvody, kde vyhrávaly levicové strany, byly přeskupeny. Taková místa byla spojena s oblastmi, kde historicky dominoval Fidesz. Do té doby vyrovnané obvody byly zase rozděleny nebo spojeny tak, aby zvýhodňovaly kandidáty strany Viktora Orbána.
Maďarsko je navíc dlouhodobě ve sporu s Evropskou unií. Proti současné podobě unie se vymezuje tvrzením, že jde o „evropské impérium“. Maďarského finančníka židovského původu George Sorose zase obviňuje z toho, že udává agendu unie prostřednictvím mezinárodních nevládních organizací.
Orbánova vláda rovněž odsouhlasila zákon, jenž zakazuje šíření materiálů zobrazujících homosexualitu či změnu pohlaví mezi osobami mladšími 18 let. To vyvolalo kontroverzi jak mezi evropskými lídry, lidskoprávními organizacemi, LGBT+ aktivisty, ale i řadou Maďarů, podle nichž norma omezuje svobodu projevu a práva dětí.
Zrod opozičního uskupení Tisza
Zvrat v nahlížení na Orbánův režim nastal před dvěma roky, kdy se ukázalo, že tehdejší prezidentka Katalin Novák nominovaná Fideszem omilostnila bývalého zástupce ředitele dětského domova Endre Kónya. Ten byl odsouzený kvůli tomu, že pomáhal zakrýt sexuální zneužívání dětí svými nadřízenými a že donutil jednu z obětí změnit výpověď. Judit Varga, která byla v době udělení milosti ministryní spravedlnosti, se vzdala poslaneckého mandátu.
Jeden z elitních členů Fideszu Péter Magyar kvůli tomu vystoupil ze strany a stal se lídrem strany Tisza, která za několik málo měsíců obdržela ve volbách do europarlamentu necelých 30 procent.
Předvolební souboj
Rozdíl mezi oběma politickými proudy se naplno ukazuje v posledních měsících, tedy jen těsně před volbami, které se v zemi uskuteční 12. dubna. Zatímco Orbánův styl straší ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jehož země se už více než čtyři roky brání ruské okupaci, a hřímá, že Maďarsko nebude „kolonií Bruselu“, Magyar se vymezuje proti současné „zkorumpované vládě“ a říká, že nakopne stagnující ekonomiku země.
V minulém roce se sice tamní hospodářství postupně zotavilo z předchozího zpomalení, když se tempo růstu hrubého domácího produktu přiblížilo 2 procentům, trh práce ale zůstává velice napjatý. Růst mezd zároveň v několika odvětvích převyšuje růst produktivity.
Podle aktuálních průzkumů agentury 21 Kutatóközpont, která nejpřesněji předpověděla výsledky evropských voleb v roce 2024, by nyní Tisza ve volbách dostala 38 procent hlasů oproti 30 procentům Fideszu. U rozhodnutých voličů je tento poměr dokonce 51 ku 41 procentům.
Ruská karta?
Orbánův tábor a ti, o něž se opírá, proto také začínají být čím dál více nervóznější. Podle tvrzení evropských zpravodajských služeb zvažovala v února ruská Služba vnější rozvědky zinscenování atentátu na maďarského premiéra, díky čemuž by se klíčovými tématy předvolební kampaně staly státní bezpečnost a stabilita, na něž Orbán sází. Tento měsíc se pak objevily informace, které hovoří o zvýšené přítomnosti ruských expertů v maďarském hlavním městě.
Výsledek maďarských voleb bude mít dopad rovněž na českou politiku. V případě, že Orbán opravdu prohraje a nebude schopný sestavit vládu, nebude to dobrá zpráva jak pro jeho spojence Andreje Babiše, tak českého ministra zahraničí Petra Macinku, který současného maďarského premiéra přijel v pondělí podpořit osobně do Budapešti v rámci jeho předvolební kampaně.
Pozitivní dopad to však může mít na další fungování zemí skupiny V4, které se v posledních letech jak kvůli Orbánovi, tak slovenskému vládnímu šéfovi Robertovi Ficovi zadrhlo a ztratilo na důvěryhodnosti. Jedním z největších kritiků současného maďarského režimu je zejména Polsko.
„Zpráva, že Orbánovi lidé informují Moskvu o zasedáních Rady EU do nejmenších detailů, by nikoho neměla překvapit. Své podezření na to máme už dlouho. To je jeden z důvodů, proč se vyjadřuji jen tehdy, když je to nezbytně nutné, a říkám jen tolik, kolik je potřeba,"
citovala polského premiéra Donalda Tuska ČTK.
Zdroje: autorský text, ČTK, Info.cz, Seznam Zprávy, iDnes, CzechTrade
