Počet lidí žijících v Česku na konci minulého roku vystoupal na nejvyšší poválečnou úroveň. V zemi ve sledovanou dobu žilo už téměř 11 milionu obyvatel. Na nárůstu se však nepodílela tolik porodnost jako spíše zahraniční migrace. Vláda se nyní nechala slyšet, že chce v zemi Filipínce.
Loňský rok byl u nás ve znamení pokračujícího poklesu počtu živě narozených dětí. Narodilo se jich 77,6 tisíce, tedy historicky nejméně. Zlepšení nepřineslo ani prvních šest měsíců letošního roku, kdy se podle statistiků narodilo 36,5 tisíce dětí, což je v meziročním srovnání o pět procent méně.
Porodnost se přitom podle dat Českého statistického úřadu snižuje již pátým rokem v řadě. K nejvyššímu poklesu, jak v počtu narozených, tak u úhrnné plodnosti, dochází u druhorozených dětí. Letošní úbytek dětí je však mírnější než v předchozích letech, kdy dosahoval osm až deset procent.
Ruku v ruce s popisovaným trendem klesá také průměrný počet dětí narozených jedné ženě, a to na 1,28 dětí. V minulosti byl přitom často vyšší. Například v roce 1974, tedy v období tzv. Husákových dětí, činil 2,43 dítěte na ženu.
Pro stabilní udržení populace bez migrace by pak bylo třeba, aby v Česku na každou ženu připadlo aspoň 2,1 nebo 2,2 dítěte. Světový průměr je jen o málo vyšší, když dosahuje na hodnotu 2,23. V Evropské unii je to jen 1,33. Naopak nejvyšší plodnost na světě je typická pro subsaharskou Afriku. V Čadu se uvedený parametr pohybuje zhruba mezi šesti až sedmi dětmi na jednu ženu.
S nízkou domácí porodností souvisí také sňatky. Až do roku 2019, kdy bylo evidováno 54 870 sňatků, jejich počty rostly. Další vývoj však ovlivnila pandemie koronaviru. Mezi lety 2019 a 2020 se snížily skoro o pětinu.
Stárneme
Klesající počty živě narozených dětí jsou však také důsledkem úbytku počtu potenciálních rodiček, tedy žen v tzv. reprodukčním věku mezi 15 až 49 lety. Uvedený trend souvisí na jedné straně se vstupem populačně slabých ročníků z 90. let minulého století a z přelomu tisíciletí do reprodukčního období a na druhé s opuštěním populačně silných ročníky žen z poloviny 70. let minulého století
Jednou z mála možností, jak docílit toho, aby naše země nevymírala a byl zachován chod našich institucí a firem, je v takové situaci asi jedině migrace.
Zachránit nás mají Filipínci
Česká vláda ústy ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka se v říjnu nechala slyšet, že plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. Jejich počet v posledních letech rostl rychleji, než u jakékoli jiné národnosti. Jestliže v roce 2015 jich legálně žilo sotva 600, loni se jednalo o bezmála 15 tisíc.
Dlouhodobě neobsazená místa jsou vhodná pro Filipínce například třeba v českých nemocnicích.
„Kandidáty vybíráme velmi pečlivě. Sledujeme jejich vzdělání a dosavadní praxi, ale také to, jak dokážou své znalosti využít v konkrétních situacích a zda mají předpoklady zvládnout jazykovou i profesní adaptaci,“
napsala LP-Life majitelka a jednatelka personální poradenské společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková.
Výběru zdravotnického personálu na Filipínách se osobně účastní například i zdravotníci Fakultní Thomayerovy nemocnice.
„S kandidáty jsme podrobně procházeli jejich dosavadní zkušenosti, oddělení, na kterých pracovali, i zdravotnické vybavení, které dokážou obsluhovat. Součástí byla také praktická zkouška, při níž například předváděli zavedení periferní kanyly nebo cévkování. Díky tomu jsme mohli posoudit nejen jejich znalosti, ale také způsob, jakým při řešení konkrétních situací postupují,“
shrnul dosavadní zkušenosti s těmito pracovníky zdravotnický záchranář Fakultní Thomayerovy nemocnice Jakub Škoda.
Nejvíce je Ukrajinců a Slováků
Zdaleka nejvíce cizinců k nám ale zatím přichází odjinud. Ke konci loňského roku u nás žilo podle dat Českého statistického úřadu více než 1,1 milionu cizinců. Přes polovinu z nich tvoří Ukrajinci. Druhé největší zastoupení mají občané Slovenska, následovaní Vietnamci a Rusy. Zhruba každé 11. dítě, které se u nás loni narodilo, proto také nemělo české občanství. Pro srovnání: před deseti lety to bylo každé 30. třicáté dítě.
Žebříčku krajů s nejvyšším podílem cizinců v populaci dominuje Praha. Orientačně je zde migrantem každý třetí obyvatel hlavního města. Relativně velké zastoupení cizinců je pak také v Plzeňském, Královéhradeckém a Středočeském kraji.
Proti migraci se mohou za současné konstelace přimlouvat snad jen pouze političtí hazardéři. Každý rozumný člověk chápe, že se bez migrantů už dávno neobejdeme. Přispívají k růstu ekonomiky. Bez jejich příchodu by země začala vymírat. Od toho se bude odvíjet také to, kolik nás v Česku jednou společně bude.
Zdroje: autorský text, Český statistický úřad, Člověk v tísni
