Šestici největších tuzemských bank stoupl v prvních třech čtvrtletích letošního roku čistý zisk o devět procent na 68,8 miliardy korun. Za růstem zisků stojí podle odborníků zejména úrokové výnosy z poskytovaných úvěru a větší zájem širší veřejnosti o investice.
Během prvních devíti měsíců se kromě růstu zisku dále zvyšovalo úvěrové portfolio bank. Spotřebitelé pokračovali ve výběru zúročených vkladů a přesouvali je do investic nebo náběru hypoték.
„Ekonomika poměrně silně roste, což pohání i poptávku po úvěrech ze strany domácností i podniků. Finančním domům se tak zlepšuje klíčový ukazatel čistých úrokových výnosů. Pokračuje i růst příjmů z poplatků a provizí, které souvisí se sílícím zájmem o investiční produkty jako například fondy. Nízké rovněž zůstávají náklady na riziko,"
popsal pro ČTK hlavní důvody růstu bankovního sektoru Tomáš Pfeiler ze společnosti Cyrrus.
„V Evropě je tu solidní ziskovost, stabilní makroekonomika a konečně i klesající inflace. U nás se k tomu přidává silná měna, stagnující inflace nebo lepší sentiment domácností,“
uvedl pro LP-Life investiční stratég J&T Štěpán Hájek, proč se finančním institucím daří jak v Česku, tak okolo nás.
Kdo si přilepšil nejvíce?
Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí roku stoupl meziročně o deset procent na 14,9 miliardy korun, Komerční banky o 8,3 procenta na 13,6 miliardy korun a Monety Money Bank o 15,7 procenta na 4,9 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,62 miliardy korun, což je o 2,2 procenta více než před rokem. Raiffeisenbank zisk meziročně stoupl o 57 procent na 7,84 miliardy korun. Pouze čistý zisk České spořitelny za první tři čtvrtletí klesl meziročně o dvě procenta na zhruba 19 miliard korun.
Podle finančního ředitele Monety se na růstu této banky podílely jak úvěry pro firmy, tak investice v oblasti retailu.
„V oblasti investic objem prostředků, které naši klienti zainvestovali do fondů, meziročně vzrostl o 35 procent,“
uvedl naší redakci.
Šest největších bank bude opět z letošních zisků platit ale také daň z neočekávaných mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku za nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
Banky hlásí také růst hodnoty svých akcií
Dobrá kondice bankovního sektoru se odráží také v hodnotě jejich cenných papírů. Například akcie Erste, kam spadá Česká spořitelna, letos stouply o téměř 53 procent, akcie Komerční banky o 42 procent a akcie Monety o 58 procent, jak vyplývá z burzovních statistik.
„To, že se akcie bank nacházejí na maximech, souvisí s jejich solidní ziskovostí a kvalitou úvěrového portfolia. Roli hrají i více technické faktory. Na pražské burze najdeme pouze úzkou skupinku firem, které jsou dostatečně velké, aby do jejich akcií mohly investovat i fondy nebo jiní větší hráči,"
dodal dále pro tiskovou agenturu Pfeiler. Nastala tak podle něj situace, kdy „hodně peněz nahání málo akcií', což má za následek nárůst ceny.
Vysoká konkurence
Na růstové vlně je proto také celková hodnota domácích bank. Podle žebříčku Česká elita, který připravila redakce Seznam Zprávy se společností Deloitte, posílil v případě bank s majoritním domácím kapitálem tento parametr v meziročním srovnání o 34 miliard korun na aktuálních 196 miliard. Do okruhu takových subjektů patří kromě již zmiňované Monety například také Fio banka, Air Bank, PPF banka nebo Creditas.
Banky i spořitelny navyšují svoje zisky i hodnotu. A přestože je jejich na trhu už více než 40, jejich počet dál roste. Loni zahájila svůj provoz například banka Partners. Každý subjekt cílí na trochu jinou klientelu. Zatímco velcí hráči, jako jsou Česká spořitelna, ČSOB nebo Komerční banka, se snaží oslovit co nejširší vzorek české veřejnosti, menší a mladší značky lákají na osobnější přístup, digitální služby nebo nižší poplatky.
Český bankovní sektor je stabilní a zdravý. To dokládají jak ekonomické výsledky bank a růst jejich hodnoty, tak zátěžové testy České národní banky, které hodnotí jejich odolnost. Výsledky těchto testů pak slouží k posuzování kapitálové pozice a likvidity bankovního sektoru v zátěži. Naše centrální banka je zveřejňuje dvakrát ročně ve Zprávě o finanční stabilitě.
„Domácí finanční sektor je na rizika spojená s případným nepříznivým vývojem velmi dobře připraven. Ani v nepříznivém scénáři by nedošlo k narušení stability finančního systému či k významnému přenosu šoků mezi jeho částmi,“
konstatoval v tomto dokumentu v červnu člen bankovní rady Jakub Seidler.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČNB, ČTK, Seznam Zprávy
