Finanční situace českých domácností se loni třetím rokem po sobě zlepšovala a vrátila se na předkrizovou úroveň. Více než polovina obyvatel vycházela se svým příjmem snadno a klesly obavy z budoucnosti. Domácnosti přitom vydávaly za bydlení v průměru 8897 korun měsíčně, tedy 15,9 procenta svých čistých příjmů.
Podle autorů průzkumu agentury STEM pro poradenskou společnost KPMG převážná část veřejnosti ustála krize posledních let a loni vstoupila do období konsolidace. Se svým příjmem loni podle průzkumu vycházelo velmi nebo spíše snadno 57 procent lidí. To je blízko nejlepší hodnotě tohoto ukazatele od počátku sledování v roce 1993, která byla 61 procent v roce 2021.
„Pozitivní trend se projevoval téměř ve všech skupinách obyvatelstva,"
uvedli autoři průzkumu pro ČTK.
Lidé mohou více spořit
Index finanční situace domácností měřený STEM přitom loni vystoupal na stejnou úroveň, jakou měl v roce 2017. Vyšší byl v řadě od vzniku České republiky jen v letech 2018 až 2020, pak prudce klesl. Znovu začal růst v roce 2023. Schopnost spořit se od krize se díky tomu znovu zlepšila a stabilizovala se přibližně na polovině populace, která dokázala v posledních třech měsících část peněz odložit stranou.
„Z 32 na 29 procent klesl podíl domácností, které se samy považovaly za chudé. Z 21 na 17 procent se snížil podíl těch, kteří by si museli vzít půjčku, kdyby potřebovali učinit výdaj v hodnotě 50 tisíc korun. Na vysoké úrovni 81 procent se udržela důvěra Čechů v banky,"
komentoval v tiskové zprávě situaci analytik agentury Martin Kratochvíl.
Optimistická budoucnost
Zlepšila se také ekonomická očekávání domácností. Ze 44 na 38 procent se snížil podíl lidí, kteří hodnotili svou finanční situaci jako horší než před 12 měsíci. Zhoršení v letošním roce očekávalo 23 procent lidí. O rok dřív to bylo 32 procent. Zároveň ubylo z 64 na 56 procent lidí s pocity obav a nejistoty. Zatímco vzrostl ze 36 na 44 procent podíl těch, kteří hleděli do následujících 12 měsíců s nadějí.
Naopak obtíže v tom, jak vycházejí se svým příjmem, ale vzrostly právě u lidí ve věku 45 až 59 let, dělníků a provozních pracovníků.
„Pro pětinu až čtvrtinu populace ale dopady krizí ustupovaly jen velmi pomalu a jejich situace zůstávala obtížná,"
doplnil STEM k loňským číslům. Agentura STEM se v aktuálním průzkumu mezi 6. a 14. listopadem loňského roku dotazovala 1355 lidí starších 18 let.
Výdaje za bydlení jsou pro řadu Čechů přijatelné
Jednou z nejvyšších nákladových položek představovaly výdaje za bydlení. Podle dat Českého statistického úřadu činily v minulém roce v průměru 8897 korun měsíčně, tedy 15,9 procenta svých čistých příjmů. Ve srovnání s dřívějšími daty se tato částka meziročně zvedla o 28 korun. V roce 2024 činila 8869 korun, což bylo 16,6 procenta tehdejšího příjmu domácnosti.
Příjmy domácností rostly v průměru rychleji než jejich výdaje za bydlení. Nicméně nelze pominout významné rozdíly mezi jednotlivými typy domácností. Nejméně platili za bydlení lidé ve vlastním bytě. V průměru bez splátek hypoték či úvěrů a bez nákladů na rekonstrukce za ně utratili 7495 korun. To podle statistiků představuje 13,6 procenta jejich příjmu. Ve vlastním domě bydlení vyšlo měsíčně v průměru na 8004 koruny a stálo tak 12,1 procenta příjmu. Nejvíc vydaly domácnosti v nájmu, a to průměrně 13.572 korun, tedy 30,1 procenta příjmu. Bydlení u příbuzných či známých bylo v průměru za 6334 korun, což znamenalo 16,1 procenta příjmu.
Podle Českého statistického úřadu zhruba dvě pětiny domácností žijí ve vlastním domě. Dalších 34 procent má svůj byt.
„Celkem tedy téměř tři čtvrtiny domácností v Česku bydlí ve vlastním, zatímco nájemní bydlení se týká asi pětiny domácností,"
podotkla k tomu pro sever Ceskenoviny.cz Táňa Dvornáková z Českého statistického úřadu.
Nejméně v nájmu bydlí důchodci a důchodkyně. Žije tam 17 procent z nich. Nejvíc jsou naopak u příbuzných a známých. Bydlí tak 13 procent seniorů a seniorek. Podle Dvornákové jsou důvodem formální převody bytů na blízké, hlavně na děti či vnoučata.
Ve vlastním domě bydlí zhruba 44 procent rodin s dětmi. Samoživitelky a samoživitelé s potomky jsou nejčastěji v nájmu, žije jich tak 46 procent. Největší část svého příjmu dávají za bydlení domácnosti samoživitelů či samoživitelek s dětmi. Bydlení je stojí skoro 27 procent sumy, kterou na měsíc mají. Nejmenší část svých příjmů utratí za byt úplné rodiny, a to necelých 14 procent. Lidé v penzi vydají pak téměř 22 procent své částky.
Zdroje: autorský článek, ČSÚ, STEM, ČTK, Ceskenoviny.cz
