Češi nejvíce důvěřují Pavlovi a Macronovi, nejméně naopak Putinovi a Trumpovi

Emmanueli Macronovi důvěřuje 52 procent lidí, nedůvěřuje 31 procent. Zbytek neví, nebo Macrona nezná. Ukrajinskému prezidentovi Zelenskému pak důvěřuje 44 a polskému předsedovi vlády Tuskovi více než třetina z nás. Podobnou míru důvěry získala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na rozdíl od Tuska k ní ovšem vyjadřuje téměř polovina Čechů nedůvěru  zároveň ji 16 procent lidí vůbec nezná.

Obliba českého prezidenta zůstává vysoká

A jak si na tom stojí Petr Pavel? Lidé u našeho prezidenta nejvíc oceňují, jak reprezentuje republiku v zahraničí a jakým způsobem dbá o důstojnost a vážnost svého úřadu.

Podle 69 procent účastníků průzkumu prezident je autoritou v očích občanů a podle 67 procent plní funkce, které mu dává ústava. Názor, že je prezident v kontaktu s občany a zná jejich problémy, sdílí dvě třetiny Čechů.

Prodej rodinného domu 7+1, Mnichovice u Prahy, Okolí Prahy

Show property

Kritičtější jsou však podle průzkumu CVVM k jeho vlivu na oblast vnitropolitického života.

„Negativně v ní posuzuje působení Petra Pavla zhruba třetina respondentů,"

uvedli autoři průzkumu. 

Přesto platí, že ve všech zkoumaných oblastech se nadpoloviční většina respondentů domnívá, že si v nich prezident vede dobře, konstatovali analytici agentury.

Petr Pavel má kromě podpory voličů Spolu, STAN a Pirátů má poměrně silnou pozici také u příznivců jiných uskupení.

„Hlas mu dalo například 240 tisíc voličů hnutí ANO nebo 150 tisíc voličů Motoristů. Mezi voliči Motoristů dokonce Petr Pavel zvítězil v poměru 60:40 procentům,“

řekl před nedávnem Českému rozhlasu sociolog agentury Kantar Pavel Ranocha.

Příznivě posuzovali jeho působení v čele státu častěji respondenti s vyšším vzděláním, mladší lidí a ti, kteří jej volili ve druhém kole prezidentských voleb v lednu 2023. 

Lepší hodnocení než Pavel měli bývalí prezidenti jen zřídka. Například Miloš Zeman dosahoval v průzkumech CVVM za celou dobu svého působení jen výjimečně nadpolovičního podílu pozitivních hodnocení a u žádné z otázek nikdy nezískal více kladných hodnocení než 70 procent.

Putin a Trump zůstávají na chvostu

Vůbec nejvyšší nedůvěru u nás pak vzbuzuje ruský prezident Vladimir Putin. Týká se až 87 procent Čechů. Jeho souputníkovi Donaldovi Trumpovi nedůvěřuje 83 procent občanů.

Výzkumná agentura upozornila, že v některých případech je důvěra výrazně rozdělená podle volební preference dotázaných. Například slovenskému předsedovi vlády robertu Ficovi důvěřuje 21 procent Čechů a 67 procent ne. U maďarského premiéra Viktora Orbána je tento poměr 22 procent ku 59 procentům.

„Těmto dvěma politikům důvěřují přibližně dvě třetiny voličů SPD a dvě pětiny voličů ANO,"

uvedlo v tiskové zprávě CVVM. Mezi voliči Motoristů důvěřuje Orbánovi více než čtvrtina dotázaných, Ficovi pětina. Voliči koalice Spolu, STAN a Pirátů vyjadřují těmto dvěma politiků naopak velmi nízkou důvěru, řádově v jednotkách procent.

Podobná souvislost je zřetelná i u Zelenského. U voličů STAN činí důvěra 72 procent, v případě Pirátů 78 procent a u příznivců koalice Spolu 82 procent.

„Mezi voliči dalších politických subjektů klesá procento důvěry pod čtvrtinu: pro voliče Motoristů sobě se jedná o 24 procent, pro voliče ANO o 18 procent a pro voliče SPD se jedná o devět procent,"

dodali statistici.

Otvoriť v galérii (1)

Neznámí státníci

Výzkumníci zároveň tvrdí, že neznalost konkrétních politiků je nám vlastní. Podíl odpovědí „neznám" je u většiny z nich údajně až dvouciferný. Nejvyšší byl pak u rakouského prezidenta Alexadera Van der Bellena, v jehož případě činil 62 procent. Podobné to bylo i v případě britského premiéra Keira Starmera.

Mezi osobnosti s relativně vysokou mírou neznámosti patří možná trochu překvapivě také čínský prezident Si Ťin-pching, kterého nezná třetina Čechů. Na tohoto představitele ovšem panují mezi českou veřejností vyhraněnější názory. Spíše mu důvěřuje pouze 7 procent dotázaných. Na druhé straně více než polovina mu nedůvěřuje.

U Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina je přitom podíl důvěry nízký napříč většinou voličských skupin. Přesto lze i zde pozorovat rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů, přičemž vyšší podíl důvěry se objevuje u části voličů subjektů současné vlády. Zatímco ruskému prezidentovi důvěřuje více než čtvrtina voličů SPD a také každý desátý volič ANO a Motoristů sobě, mezi voliči SPOLU, STAN a Pirátů zaznamenali nulový podíl důvěry.

Zdroje: autorský článek, CVVM, ČTK, Český rozhlas