Právě odchod lékařů do zahraničí patří mezi problémy, se kterými se Slovensko potýká již řadu let. Nemocnice upozorňují na nedostatek personálu, mnoho ambulancí marně hledá nástupce odcházejících lékařů a odborníci varují, že stárnutí lékařské populace může situaci v budoucnu ještě zhoršit. Na problém upozorňuje také OECD, podle níž patří nedostatek zdravotnického personálu mezi největší výzvy slovenského zdravotnictví.
Slovenští lékaři si v posledních letech finančně polepšili. Základní mzdy se pravidelně valorizují a jsou navázány na průměrnou mzdu v hospodářství. Přesto mnoho zdravotníků tvrdí, že Slovensko stále nedokáže konkurovat zemím západní Evropy, píše Ministerstvo zdravotníctva SR.
Od ledna 2026 činí základní plat slovenského lékaře bez specializace přibližně 2 286 eur měsíčně hrubého (asi 56 700 Kč). Lékař se specializací má garantovaný základní plat přibližně 3 810 eur měsíčně (asi 94 500 Kč). Tyto částky však nezahrnují služby, pohotovosti ani další příplatky.
Skutečné příjmy jsou proto výrazně rozdílnější. Podle nejnovějšího platového průzkumu portálu Platy.sk vydělává 80 procent slovenských lékařů mezi 2 157 a 5 682 eury měsíčně hrubého (přibližně 53 500 až 141 000 Kč). Méně než 2 157 eur (53 500 Kč) vydělává deset procent lékařů a více než 5 682 eur (141 000 Kč) dalších deset procent, píše portál Paylab.
Analýza magazínu Trend navíc ukázala, že deset procent nejlépe vydělávajících lékařů dosahuje příjmů přibližně 6 692 eur měsíčně (asi 166 000 Kč) a někteří jednotlivci se dostávají i nad hranici 10 000 eur měsíčně (zhruba 248 000 Kč). Jde však především o zkušené odborníky, primáře nebo lékaře s více pracovními úvazky. (Magazín Medicína)
Česká republika: první zastávka mnoha Slováků
Pokud slovenský lékař uvažuje o odchodu do zahraničí, nejčastěji se dívá právě na Česko. Neexistuje jazyková bariéra, zdravotnické systémy jsou podobné a uznávání kvalifikace je jednoduché.
Podle údajů portálu Platy.cz se mzdy českých lékařů pohybují přibližně od 58 000 Kč do 163 000 Kč měsíčně hrubého. Rozmezí je široké, protože zahrnuje mladé lékaře bez atestace i zkušené odborníky ve vedoucích funkcích.
Podrobnější pohled přinášejí údaje českých nemocnic.
Platy lékařů v České republice se odvíjejí především od délky praxe, dosaženého vzdělání a získané specializace. Ve veřejných nemocnicích jsou zařazeni do platových tříd podle vládních tabulek, zatímco v soukromých zařízeních se jejich odměňování řídí individuálně sjednanou mzdou, informuje web Mladí lékaři.
Mladý lékař po ukončení vysoké školy začíná ve veřejném zdravotnictví ve 12. platové třídě. Jeho základní hrubý měsíční plat činí přibližně 42 800 Kč, což v čistém odpovídá částce kolem 34 tisíc korun bez služeb a dalších příplatků. Po absolvování základního kmene, který lékaři získávají zpravidla po přibližně dvou a půl letech praxe, postupují do vyšší platové třídy. Jejich základní hrubý plat tak stoupá na přibližně 50 500 Kč měsíčně.
Další výrazný nárůst příjmů přichází po získání atestace. Lékař se specializací a minimálně pětiletou praxí dosahuje podle platových tabulek základního hrubého platu přibližně 55 000 Kč měsíčně. V praxi však bývá jeho skutečný příjem podstatně vyšší.
Konečnou výši výdělku totiž výrazně ovlivňují příplatky za noční služby, víkendy, přesčasy, riziková pracoviště či osobní ohodnocení. Právě přesčasy tvoří u mnoha nemocničních lékařů významnou část celkového příjmu.
Po dohodě mezi českou vládou, lékařskou komorou a odborovými organizacemi došlo od roku 2024 také k navýšení odměňování zdravotníků. Příjem absolventů se zvýšil přibližně o 5 000 Kč měsíčně, lékařů po základním kmeni o 8 000 Kč a atestovaných lékařů zhruba o 15 000 Kč měsíčně.
Průměrné výdělky lékařů v Česku jsou proto výrazně vyšší než samotné tabulkové platy. Začínající lékaři se po započítání služeb a příplatků často dostávají na úroveň 43 až 60 tisíc korun měsíčně. Lékaři se specializací a několikaletou praxí si podle oboru, nemocnice a počtu odsloužených služeb vydělávají přibližně 85 až 150 tisíc korun měsíčně.
Podle údajů Českého statistického úřadu dosahovala průměrná mzda lékařů v nemocnicích přibližně 124 775 Kč měsíčně včetně příplatků a odměn (údaj k 16. 10. 2025). V přepočtu jde o více než pět tisíc eur měsíčně.
Není proto překvapením, že české nemocnice patří mezi největší zaměstnavatele slovenských lékařů.
Ani čeští lékaři nezůstávají doma
Mohlo by se zdát, že Česká republika představuje pro slovenské lékaře konečnou stanici. Realita je však jiná.
Také české zdravotnictví totiž dlouhodobě bojuje s odchodem vlastních odborníků. Zatímco slovenští lékaři míří do Prahy, Brna či Ostravy, část českých lékařů po získání zkušeností odchází ještě dál na západ - především do Německa, Rakouska nebo Švýcarska.
Vzniká tak zajímavý jev, který odborníci označují jako řetězový odliv mozků. Slovensko přichází o lékaře ve prospěch Česka, Česko následně ztrácí odborníky ve prospěch Německa a Rakouska a ty zase konkurují zemím s ještě vyššími příjmy.
Německo: tabulkové platy, které lákají celou Evropu
Německo patří mezi nejoblíbenější destinace zdravotníků ze střední Evropy. Důvodem nejsou jen vyšší platy, ale také moderní nemocnice, kvalitní technické vybavení a lepší možnosti kariérního růstu.
Podle tarifních tabulek německých nemocnic zveřejněných portálem PraktischArzt - TV Ärzte VKA vydělává lékař v prvním roce po škole (Assistenzarzt) přibližně 5 610 eur měsíčně hrubého (asi 139 000 Kč). Po několika letech praxe se jeho mzda může zvýšit na více než 7 200 eur měsíčně (zhruba 179 000 Kč).
Lékař se specializací (Facharzt) začíná přibližně na úrovni 7 404 eur měsíčně (asi 184 000 Kč) a po letech praxe se může dostat až nad 9 500 eur měsíčně (přibližně 236 000 Kč).
Vedoucí lékaři (Oberarzt) se podle stejných tarifních tabulek pohybují od přibližně 9 092 eur měsíčně výše (asi 226 000 Kč), přičemž na významných pracovištích mohou být jejich příjmy ještě podstatně vyšší.
OECD zároveň řadí Německo mezi země s nejvyššími příjmy lékařských specialistů v Evropě.
Rakousko: lákadlo pro lékaře z příhraničí
Rakousko patří mezi země, které slovenští lékaři sledují již dlouhá léta. Lákadlem nejsou jen vyšší mzdy, ale také modernější nemocnice, kvalitnější technické vybavení či lepší pracovní podmínky. Situace je však o něco složitější než v Německu, protože jednotlivé spolkové země používají vlastní systémy odměňování.
Podle analýzy společnosti ERI Economic Research Institute dosahuje průměrný hrubý příjem lékaře v Rakousku přibližně 145 300 eur ročně (asi 3,6 milionu Kč), což představuje více než 12 000 eur měsíčně (přibližně 298 000 Kč). Začínající lékaři s praxí do tří let dosahují průměrného ročního příjmu kolem 98 000 eur (asi 2,43 milionu Kč), zatímco zkušení lékaři s více než osmi lety praxe se dostávají nad hranici 164 000 eur ročně (zhruba 4,07 milionu Kč).
U samostatně pracujících lékařů jsou čísla ještě vyšší. Rakouská studie publikovaná v odborném časopise Health Policy ukázala, že praktičtí lékaři se smlouvou se zdravotními pojišťovnami dosahovali mediánu příjmů 191 649 eur ročně před zdaněním (asi 4,75 milionu Kč), zatímco specialisté dosahovali mediánu příjmů 210 988 eur ročně (přibližně 5,23 milionu Kč).
Švýcarsko je evropským platovým králem
Pokud existuje země, která je mezi lékaři synonymem vysokých výdělků, je to Švýcarsko.
Podle mezinárodního srovnání příjmů lékařů dosahuje průměrný příjem lékaře ve Švýcarsku přibližně 266 900 amerických dolarů ročně (asi 5,7 milionu Kč), což ho řadí mezi nejvyšší na světě. Jde však o průměr všech lékařů včetně soukromých specialistů, majitelů ordinací a nemocničních odborníků. Proto jej nelze přímo porovnávat s tarifními platy nemocničních lékařů na Slovensku nebo v Německu, píše World Population Review.
Při pohledu na konkrétní pozice jsou rozdíly výrazné. Začínající nemocniční lékaři vydělávají přibližně 110 000 až 130 000 švýcarských franků ročně (asi 3 až 3,6 milionu Kč). Nemocniční specialisté se často pohybují nad hranicí 200 000 franků ročně (zhruba 5,5 milionu Kč) a úspěšní specialisté v soukromé praxi mohou dosahovat příjmů přesahujících 300 000 až 500 000 franků ročně (přibližně 8,2 až 13,7 milionu Kč).
Samozřejmě jsou zde vyšší i životní náklady. Švýcarsko patří mezi nejdražší země Evropy, přesto mu to nebrání zůstávat jednou z nejatraktivnějších destinací pro lékaře z celého kontinentu, píše Hiremedstaff.
I přes vysoké životní náklady zůstává Švýcarsko jednou z nejvyhledávanějších zemí pro zdravotníky z celé Evropy.
Slovensko bude lékaře potřebovat stále více
Demografické prognózy nejsou příliš optimistické. Populace stárne, potřeba zdravotní péče roste a mnoho lékařů se blíží důchodovému věku.
Otázka proto nestojí jen tak, kolik dnes lékaři vydělávají. Mnohem důležitější je, zda bude mít Slovensko za deset nebo dvacet let dostatek odborníků, kteří budou schopni zajistit zdravotní péči pro stárnoucí populaci.
Zatímco na Slovensku vydělává většina lékařů podle údajů Platy.sk mezi 2 157 a 5 682 eury měsíčně (53 500 až 141 000 Kč), jejich kolegové v Německu, Rakousku či Švýcarsku mohou dosahovat několikanásobně vyšších příjmů. A právě proto zůstává zahraničí pro mnoho slovenských lékařů stále velmi lákavou volbou.
Neodcházejí jen lékaři. Česko láká i další vzdělané Slováky
Odchod za lepšími podmínkami se přitom netýká pouze zdravotníků. Podobný trend lze sledovat i v řadě dalších profesí. Nejnovější údaje ukazují, že Slováci pracující v České republice patří mezi nadprůměrně vydělávající skupiny zaměstnanců. Podle údajů z českého Informačního systému o průměrném výdělku dosáhl medián hrubého měsíčního příjmu Slováků pracujících v Česku přibližně 49 tisíc korun měsíčně. To je více než průměrný příjem všech zaměstnanců v České republice a zároveň výrazně více než průměrná mzda na Slovensku.
Zajímavé je, že průměrný Slovák pracující v Česku vydělává přibližně o pětinu více než průměrný český zaměstnanec. Zatímco průměrná hrubá mzda v české ekonomice dosáhla na konci roku 2025 přibližně 52 283 korun měsíčně, příjmy mnoha Slováků se pohybují nad touto úrovní, píše Statistika.cz.
Podle odborníků nejde o náhodu. Do Česka totiž neodcházejí náhodní pracovníci, ale ve velké míře vysokoškolsky vzdělaní lidé - lékaři, zdravotní sestry, IT specialisté, vědci, technici či manažeři. Právě proto dosahují vyšších příjmů než český průměr. Česká ekonomika navíc dlouhodobě zápasí s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a snaží se přilákat odborníky ze zahraničí, píše OECD.
Pro Slovensko je to však méně příznivá zpráva. Země investuje do vzdělání mladých lidí, ale část z nich následně odchází tam, kde dokáže své znalosti a schopnosti lépe zúročit. Právě proto se stále častěji hovoří o takzvaném „odlivu mozků“. Lékaři jsou sice jednou z nejviditelnějších skupin, rozhodně však nejsou jedinou.
Zdroj: autorský text, OECD Country Health Profile Slovakia, Ministerstvo zdravotníctva SR, Paylab (Platy.sk), Magazín Medicína (Trend), Platy.cz, Mladí lékaři, Český štatistický úrad, PraktischArzt - TV Ärzte VKA, OECD Health at a Glance 2025, ERI Economic Research Institute, Health Policy, World Population Review, Hiremedstaff.com
