Ve Spojených státech by měla proběhnout první vojenská poprava za posledních více než 65 let, která by měla být veřejná. To vše se děje v době, kdy nezdařená poprava americké vražedkyně Christy Pikeové oživila debaty o trestu smrti.
Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu 13 lidí a dalších 32 zranil, má být přenášena živě. Tamní armáda zároveň oznámila, že Hasana 3. prosince zastřelí popravčí četa na základně Fort Hood, kde sám svůj čin před 17 lety spáchal.
Vrah sice může zažádat o odklad popravy, vzhledem k jeho chování u soudu o to ale možná ani nestojí. Když odmítl obhájce a hájil se sám, před porotou prohlásil, že je střelcem. Následující tři týdny neřekl téměř nic, což přesvědčilo jeho soudem ustanovené náhradní obhájce, že jeho jediným cílem bylo dosáhnout trestu smrti.
Vojenské popravy jsou přitom v zemi výjimečné. Pokud popravčí četa Hasana opravdu zastřelí, bude to první vojenská poprava od roku 1961. Tehdy se poprava uskutečnila oběšením. Poslední známá poprava zastřelením byla ve Spojených státech vykonána v roce 1945.
„Bůh je veliký"
Major a armádní psychiatr Hasan, který je muslimem narozeným ve Spojených státech, vešel 5. listopadu 2009 do zdravotnického zařízení ve Fort Hoodu, kde stáli vojáci ve frontách na očkování a lékařské prohlídky před vysláním do zahraničí. S výkřiky „Bůh je veliký" v arabštině zahájil palbu z pistole s laserovým zaměřovačem, střílel i do zad prchajících vojáků. U soudu prohlásil, že jeho čin byl odvetou za nasazení amerických vojáků v Afghánistánu a že chtěl zabránit odjezdu dalších do země, kde by podle něj zabíjeli jeho souvěrce. Hasan zůstal po postřelení v roce 2009 ochrnutý na dolní polovině těla a je upoután na invalidní vozík.
Podle amerikanisty Tomáše Klvani je za rozhodnutím o veřejné popravě politika.
„Je to čistě iniciativa ministra obrany Petea Hegsetha a myslím si, že Donald Trump na to přistoupil z toho důvodu, že ví, že to rozbouří diskuse, které odvedou pozornost od témat, jako je třeba slabá ekonomika nebo neúspěch v Íránu,“
řekl tento expert Českému rozhlasu.
Poprava se nezdařila
Uvedené oznámení přišlo možná tak trochu paradoxně v době, kdy došlo k nezdařené popravě Christy Pikeové. Tu žena navzdory podání první i druhé dávky pentobarbitalu přežila.
Po převozu do nemocnice byla několik dní napojena na plicní ventilátor a postupně se začala zotavovat. Po propuštění z nemocnice byla převezena zpět do ženské věznice v Nashvillu, kde byla před pokusem o popravu držena.
Nyní 50letá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před třiceti lety, a to za vraždu, kterou spáchala jako 18letá v roce 1995 se 17letým přítelem. Svou 19letou spolužačku Colleen Slemmerovou vylákali do lesa, kde ji mučili a než ji zabili, vyryli jí do hrudi pentagram. Pikeové tehdejší přítel vzhledem k neplnoletosti dostal trest doživotí.
Právní tým Pikeové chce, aby její trest byl nyní změněn na doživotní vězení bez možnosti předčasného propuštění.
Návrat k osvědčenému elektrickému křeslu?
Zdlouhavý systém přezkumů a odvolání doposud bránil tomu, aby k popravě vůbec došlo. Její obhájci podávali řadu odvolání týkajících se sporných bodů z původního procesu, jejího věku v době spáchání činu a otázky, zda stát dříve správně posoudil její vážné dětské trauma a týrání, jak upozornila BBC.
„V případech, kdy hrozí trest smrti, je běžné, že obhajoba vznáší námitky na poslední chvíli, a to i po desetiletích soudních řízení u mnoha soudů. Žádáme Nejvyšší soud USA, aby zrušil odklad výkonu trestu,“
citovala v té souvislosti BBC generálního prokurátora státu Tennessee.
Republikánská kandidátka na guvernérku státu Marsha Blackburnová k tomuto případu uvedla, že by se mělo znovu popravovat na elektrickém křesle. Zařadila se tak v zásadě po bok svých stranických souputníků Donalda Trumpa a Petea Hegsetha, kteří se už vyslovili pro popravu Nidala Hasana.
Na jejich stranu se přikládní třeba i konzervativně zaměřený český publicista Roman Joch.
„Všichni velcí myslitelé křesťanství, filozofové i světci, připouštěli trest smrti. Svatý Pavel, svatý Augustin, svatý Tomáš, velcí nekatoličtí myslitelé jako Emmanuel Kant, státníci jako Tomáš Garrigue Masaryk, který sám podepsal několik trestů smrti, dále Charles de Gaulle,“
jak uvedl Joch pro Český rozhlas.
Proti trestu smrti se však staví například kněz Marek Orko Vách.
„První, co nás napadne, je možnost justičního omylu. Pokud nám někde běhá po zemi těžký zločinec, který ještě není ve vězení, tak je to napravitelný omyl. Pokud naopak popravíme nevinného, tak je to nenapravitelné. Zadruhé, možnost obrácení je mezi tím člověkem a Bohem. My bychom mu neměli brát čas. Dokud tady žije a pokud jsme schopni mu zajistit doživotní vězení, tak má delší možnost se sebou něco udělat. Ale nebudu to já, kdo mu život bude zkracovat.“
řekl k tomu v rádiu.
Důvodů pro i proti trestu smrti lze najít poměrně dost. Vždy přitom záleží především na aktuálních společenských náladách a postoji politiků, kteří se jim podřizují. Současné Spojené státy jsou pod vedením republikánských politiků pro to, aby se popravy opět staly běžnou součástí tamního života.
Zdroje: autorský článek, ČTK, BBC, Český rozhlas
