Pochopit myšlení Donalda Trumpa je nad síly každého příčetného člověka. Kauza s nákupem ruské nafty ukazuje, že americký prezident sice může páchat jeden ztřeštěnější čin za druhým, ovšem základní zákonitosti jejich důsledků obejít nemůže.
Když Trump sebevědomě prohlašoval, že ukončí konflikt na Ukrajině za 24 hodin, v seriózní diskuzi se objevila otázka, jak by to udělal? Odpověď byla ve skutečnosti jednoduchá. Pokud by Ukrajina ztratila podporu západních spojenců v čele s USA, tak by Rusko mohlo získat velkou převahu a rychle si Ukrajinu podmanit. Řešení bylo na stole.
To však byla otázka ještě před návratem Trumpa do Bílého domu a situace se od té doby změnila. Ukrajinci prokázali neuvěřitelnou vynalézavost ve válečném umění a pravděpodobně i kdyby z Evropy a USA už na Ukrajinu nepřišla jediná nábojnice, tak by se Ukrajinci vydrželi nějakou vychytralou strategií bránit ještě řadu měsíců.
Trumpův poslední člověk, který mu telefonoval
Nicméně jejich stát by dříve nebo později úplně zbankrotoval a Rusko by ho konečně mohlo ovládnout. Byť s nějakou formou guerilly v zádech. Kdyby se Trump postavil na stranu Ruska před dvěma lety, mohla být celá operace rychlejší. Udělal to až teď, kdy evropské země zintenzivnily svou podporu Ukrajině a charakter tamější války se ještě více posunul k opotřebovávací taktice, tudíž rychlý konec války je možný jenom a pouze z vůle Vladimira Putina.
Jak známo, ten válku ukončit nechce, dokud nebude v Kyjevě vlát ruská vlajka. Nechce nic jiného než totální vítězství. Tudíž nějaká rozprava o pár kilometrech hranic, kterých se Ukrajina vzdá, nic neřeší, neboť tato rozprava také trvá už dva roky.
Pokud chtěl Trump Ukrajinu donutit kapitulovat, měl to udělat dříve. Pokud chtěl zničit íránský režim, měl na něj zaútočit před krvavým potlačením tamějších protestů. Vysvětlení počínání amerického prezidenta musíme hledat jinde. Nejen v tom, že hledá cesty, jak se vyvléknout z toho, že jeho nepromyšlená válka v Perském zálivu zvedla ceny benzínu a nafty.
Jedním z pravidel Trumpova prezidentování je, že opakuje to, co mu řekl poslední člověk, s kterým telefonoval. Tentokrát to byl Putin, a tak mu během posledního telefonátu zobal z ruky.
Jenže Trump si může telefonovat s evropskými lídry, kteří by mu podporu Putinova režimu rádi rozmluvili, tudíž je možné, že šéf Bílého domu opět otočí. Tyto veletoče už jsme viděli mnohokrát.
Trumpovi doporučují více kognitivních testů
Trumpův telefonát s Putinem se stal takřka virálním tématem v ruském mediálním prostoru. Reakce tamních komentátorů jsou naprosto bujaré. Mocný americký prezident, kterého se od pádu Sovětského svazu tak báli, je totiž v Trumpově podání směšným zmateným staříkem.
„Doporučuji Donaldu Trumpovi podstoupit více kognitivních testů než raketových testů,“ vysmívá se mentálnímu stavu amerického prezidenta jeden z komentátorů v diskuzi na Rossija 1.
**embed:<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="cs" dir="ltr">Ten okamžik,kdy Trump zachraňuje ty, kteří se mu vysmívají. Ruská státní televize se Trumpovi kvůli jeho dohodě s Putinem vysmívá a označuje ho za hlupáka. Propagandistka Skabejevová je z dohody o naftě zmatená, koneckonců Rusko samo o sobě prochází velkou palivovou krizí😁</p>— VěraČ 🇨🇿🍀🌞⭐️ (@VerulinkaM) <a href="https://x.com/VerulinkaM/status/2110043002081247679?ref_src=twsrc%5Etfw">October 13, 2026</a></blockquote> <script async src="https://platform.x.com/widgets.js" charset="utf-8"></script> **
Jenže také víme, že to, co si Rusové v těchto estrádách říkají, je většinou přesným opakem reality. Nebo výjimečně popustili uzdu své upřímnosti?
V mezičase z Ukrajiny opět přišly obrázky ruského bombardování žen a dětí pokojně žijících ve svých městech. Ukrajinská vzdušná obrana tentokrát zůstala v nevýhodě, jelikož Američané jim nepředali údaje své rozvědky. Prezident Trump však uvedl, že Ukrajině pomáhá a tyto informace s ní sdílí, jak připomněla CNN.
Ví ještě americký prezident, co dělá? Nejspíše ne. Řešení začíná vyskakovat ve veřejném prostoru.
„Komu dát volební právo a komu ho vzít, aby to alespoň elementárně fungovalo,“ pustil se do kontroverzního tématu evoluční biolog Jan Zrzavý v podcastu Čestmír.
Omezovat by se v jeho výkladu mohlo z obou stran. Nejen pro nejmladší, ale i pro nejstarší, čili o volební právo by přišli lidé 18 let před smrtí podle demografických dat. Populace stárne a staří voliči budou čím dál důležitějším zdrojem politického rozhodování, zatímco ti mladší budou muset čím dál více platit na jejich penze. V této rovnici bude jedna strana velmi nespokojená.
Odebrat aktivní volební právo lidem, kteří ho tradičně měli, by bylo určitě odklonem od demokracie. Ale co to pasivní (právo být volen)? Celá šaráda se senilním Trumpem, který očividně vůbec neví, co dělá, by byla vyřešena a jako bonus bychom nemuseli sledovat podobně zoufalou předehru v podání Joea Bidena. Pospávání v primátorské funkci po osmdesátce se stalo také jedním z nejčastějších témat komentování proběhlých komunálních voleb.
Ve výsledku by se to tak týkalo jen pár lidí, tak jako už se některá zaměstnání v pokročilém věku nevykonávají, tak by se nevykonávalo ani politické řemeslo. Nicméně v tomto divadle si nejspíše na starší tváře herců budeme muset navyknout. Repertoár tomu bude úměrně tragikomický.
Zdroje: autorský text, komentář, X, CNN, idnes.cz
