Cenové tlaky jsou hlavním důvodem, proč centrální banka základní úrokovou sazbu na svém listopadovém jednání zvýšila na 4 procenta. Snaží se tak zabránit tomu, aby se zdražování energií, paliv a dalších vstupů přelilo do cen zboží a služeb.
Druhá polovina letošního roku přinesla další inflační nebezpečí. Důvodem je dění v Hormuzském průlivu či důraz vlády Andreje Babiše na nový růst veřejných výdajů.
„Hormuzský průliv je jedním z klíčových světových dopravních uzlů nejen pro ropu a zkapalněný zemní plyn. Jakmile se zvyšuje riziko jeho uzavření nebo omezení, zdražuje ropa , a tím i pohonné hmoty, přeprava, zemědělská výroba, chemie a postupně i část spotřebního koše. Naopak příměří, obnovení lodního provozu a možnost návratu íránské ropy na trh působí protiinflačně,“
napsal k tomu pro LP-Life analytik Lukáš Kovanda a dodal, že vyšší cena ropy se do tuzemské inflace nepromítá jen přes benzin a naftu u čerpacích stanic, ale vstupuje také do nákladů dopravců, zemědělců, stavebnictví, průmyslu i obchodních řetězců.
Dlouhodobější trend
Česká ekonomika však podle některých expertů vykazuje zvýšené cenové tlaky už delší dobu. Přestože se celková inflace stále pohybuje relativně blízko dvouprocentního cíle, její struktura zůstává problematická.
Inflace, která u nás v říjnu dosáhla 2,4 procenta, by podle Seidlera mohla v 1. čtvrtletí příštího roku dočasně vrcholit v průměru okolo 3,5 procenta, tedy nad tolerančním pásmem 1 až 3 procenta. Postupné úpravy ceníků elektřiny a plynu, k nimž nyní dochází, se totiž do spotřebitelských cen začnou výrazněji promítat až později. Do konce letošního roku by se však měla nejspíš udržet pod hranicí tří procent.
V případě, že by konflikt v Íránu v příštích měsících eskaloval, mohl by cenový nárůst během následujících dvanácti měsíců dosáhnout podle expertů dokonce pěti až šesti procent. Zároveň s tím proto také hrozí, že se začne ve společnosti roztáčet všeobecná inflační panika.
Hlasování bylo těsné
Přesto se nyní některým členům bankovní rady České národní banky na svém posledním zasedání do větších změn ještě příliš nechtělo. K tomu je třeba připomenout, že centrální banka naposledy upravovala základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.
„Ceny energií nemůžeme a nebudeme ignorovat. Měli bychom se ale vyvarovat toho, abychom přilévali olej do ohně už tak nadměrného růstu delších tržních sazeb,“
řekl před pár dny viceguvernér Jan Frait v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Kdyby prý centrální banka se zvýšením ještě chvíli počkala, nebylo by to podle něj velké riziko, protože vysoké sazby spolu se silnou korunou působí protiinflačně.
Naopak člen bankovní rady České národní banky Jakub Seidler v rozhovoru s agenturou Reuters jednoznačně uvedl, že se přiklání k podpoře standardního zvýšení sazeb o 25 procentního bodu.
Rozhodnutí o zpřísnění měnové politiky bylo proto také těsné. Zvýšení základní úrokové sazby podpořili čtyři členové bankovní rady, tři hlasovali pro její ponechání beze změny.
Žádné velké překvapení
Guvernér České národní banky Aleš Michl na následné tiskové konferenci potvrdil strach z nárůstu cen. Příčinu vidí zejména v setrvalosti jádrové inflace a pokračujícím rychlém růstu mezd. Kromě toho upozornil na riziko zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané růstem úvěrů pro domácnosti i pro vládní instituce.
Experti popisovaný postup předvídali.
„Rozhodnutí zvýšit sazby nebylo překvapivé, protože s ním finanční trhy už nějaký čas počítaly, "
vysvětlil ČTK analytik Banky Creditas Petr Dufek. O tom, jak bude centrální banka postupovat dál, ovšem rozhodne především lednová inflace, dodal.
„Zvýšení sazby se postupně promítne do celého finančního trhu,"
je přesvědčený stratég společnosti Žitný a partneři Bohumil Žitný. Vedle zdražení úvěrů očekává také tlak na růst úročení bankovních vkladů. Pozornost investorů se zaměří především na to, jak bankovní rada vyhodnotí potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky v prosinci, kdy se opět sejde.
Sečteno a podtrženo: od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech. Teprve další měsíce ukážou, jakým směrem se budeme dál ubírat.
Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČNB, ČTK
