V těsném sousedství Prahy najdeme jeden z nejznámějších tzv. menhirů v Čechách. Spadá do katastru obce Horoměřice, kde poukazuje na velmi zajímavou historii místa. Horoměřice však už dávno nejsou osadou domů kolem vztyčeného kamene, který mohl poutníkům ukazovat cestu, ale také vyhledávanou adresou k bydlení.
Nenápadná obec v okrese Praha-Západ v sobě ukrývá hned několik historických zajímavostí. Na první pohled zaujme zámek v centru obce. Svou barokní podobu získal v 18. století, ale sídlem hraběte nebo jiného pána šlechtického stavu nikdy nebyl.
Historicky šlo o hospodářský dvůr, který až později získal podobu zámku. Především byl však majetkem Strahovského kláštera, od 15. století až do roku 1945. Poslední fází rekonstrukce prošel zámek v loni, kdy byla zrestaurována jeho půda a v současnosti se zde pořádají výstavy a četné jiné kulturní akce.
Co si dnes v Horoměřicích prohlédnout nemůžeme, ale rozhodně stojí za zmínku je, že se zde narodil Rudolf Procházka, pozděj známý jako Rudolf Myzet. Ve dvacátých letech odjel na filmové stipendium do Hollywoodu a vrátil se až v roce 1947. Mezitím stihl z dnešního pohledu těžko uvěřitelných 1200 epizodních rolí v tamějších snímcích, které se zejména v éře němého filmu točily rychleji než dnes.
Pětkrát se dokonce objevil v dílech Charlieho Chaplina a stal se blízkým přítelem hollywoodské legendy. Dost možná on stál za pozitivním vztahem Chaplina k Československu. Nejtajemnější část Horoměřic pak ztělesňuje nevelký kámen, jenž obklopuje čím dál více domů.
Když uslyšíme slovo menhir vybaví se nám nejšastěji anglický Stonehenge nebo jiná megalitická stavba. Jde o kameny o poměrně velké kameny, které byly vztyčovány směrem k nebi nejpravděpodobněji především z náboženských důvodu v pravěku.
Nejmladší menhiry pocházejí z doby bronzové, kdy k nim však postrádáme jakékoli písemno záznamy, tudíž přesně jejich účel neznáme. Takovýto pravý menhir se na našem území nevyskytuje, ovšem termín se uchytil i pro ostatní vztyčené kameny svou patkou zasazené v zemi.
Jak dlouho na poli u Horoměřic stojí místní menhir nikdo neví. Samotný pískovec, z něhož pochází, je starý vyšší desítky milionů let. První písemný údaj o něm ovšem pochází až z časů první českoslovnské republiky, tudíž je jeho minulost trochu opředena tajemstvím.
Horoměřický kámen je asi nejmenším z těch nejznámějších českých menhirů, jelikož byl v 90. letech poškozen během zemních prací a přišel o cca půl metru délky. Od té doby se mu mezi znalci megalitů říká Zlomenný kámen. Trochu záhadný kámen se u Horoměřic nenachází náhodou, na místě se totiž našly archeologické nálezy tzv. Unětické kultury.
Její vliv sahal až do Porýní v Německu a na hranici Moravy s Rakouskem a Slovenskem. Není pochyb o tom, že i v Horoměřicích se nacházelo významné pravěké osídlení, což vzbuzuje otázku jestli místní menhir, není menhirem se vším všudy už z pravěkých dob.
Asi pravděpodobnější je středověký původ vztyčení kamenu, jelikož protíná středověkou "Velkou cestu pražskou" a právě u Zlomenného kamenu se cesta láme dolů směrem k historickému brodu pod Pražským hradem, tudíž mohlo jít o důležitý středověký směrovník.
Menhiry jsou však i místý zájmu geomantiků, kteří zde pociťují zvláštní proudění geomagnetické energie. Samozřejmě, ne každý proudění energie vnímá a ani v jeho existenci věří, vědecký konsenzus o jeho existenci není.
Pokud někoho však ezoterický rozměr kamenů zajímá, byť třeba jen s čisté zvědavosti, k horoměřiskému menhiru by měla být připoutáná astrální bytost trola a také by měl být energeticky spojený s největším a nejznámějším českým menhirem, Kamenným pastýřem.
V Horoměřicích však geomantická energie není jediná, na akterou se místní zaměřují. Vedení obce zajímavým způsobem modernizovalo místní školu. Když ji vybavilo solárními panely z jejichž energie se dětem vaří obědy.
"Většinu vyrobené elektrické energie spotřebujeme na místě při přípravě jídla pro naše žáky a při provozu mateřské školky. Vyrobenou energii, kterou okamžitě nespotřebujeme, budeme ukládat do bateriových úložišť. A pokud ještě zbyde, tak ji pošleme prostřednictvím distributora na naší čistírnu odpadních vod, jejíž spotřeba elektrické energie je vysoká. Pro milovníky čísel jsme MŠ osadili 172 panely o výkonu 75 kWp a 21 ks baterií o výkonu 73 kWh,"
uvedl radní Ivan Král v Horoměřickém zpravodaji o moderním přístupu k energetice v obci.
Škola se bude stavebně rozšiřovat do prostor zmíněného barokního zámku, který je estetickou dominantou obce, což svědčí o zájmu o lokalitu ze strany nových rezidentů.
Menhir tak není jedinou zajímavou kartou, kterou bydlení v Horoměřicích nabízí. Kromě širokých možností k výpravám do přírody, nejen kolem Zlomeného kamene nebo do přírodního parku Šárka-Lysolaje, nabízí příjemné, takřka vesnické bydlení a Prahu za rohem. Autobusem je to ke stanici metra Dejvicka cca 20 minut a kdo chce dál do světa než do českého hlavního města, za půl hodiny je na Letišti Václava Havla.
Zdroje: autorský text, stonepages.cz, novinky.cz, horomerice.cz, keltoi.cz,S tředočeská knihovna, Jiří Bílek: Věk menhirů