Poté, co loni ruské úřady začaly omezovat volání prostřednictvím aplikace Telegram, uložily jí v únoru pokutu. Země tím chce snížit závislost na zahraničních platformách ve prospěch své vlastní. Z našeho pohledu se možná jedná svým způsobem o paradoxní krok. Podle datového analytika Josefa Šlerky totiž česká verze Telegramu slouží především jako tlampač ruské propagandy.
Rusko si opět vyšláplo na Telegram. Současně s tím uložilo pokutu také aplikaci WhatsApp provozovanou americkou společností Meta.
„V rámci potlačování zločinců přijímáme opatření k částečnému omezení hovorů na těchto zahraničních komunikátorech. Na jejich fungování nebyla uvalena žádná další omezení,"
citoval ČTK ruský vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tak Rusko stupňuje tlak na média a zahraniční internetové služby. Vede spory s řadou zahraničních technologických společností ohledně obsahu, cenzury či místního zastoupení.
To vše se děje v době, kdy ruská vláda spustila státem podporovanou aplikaci s názvem MAX, o níž kritici tvrdí, že by mohla sloužit ke sledování uživatelů.
Odstrašování a blokování
Telegram v únoru soudy potrestaly dvěma pokutami v celkové výši téměř 11 milionů rublů. Podle prvního z rozsudků musí Telegram zaplatit 3,8 milionu rublů, což je téměř milion korun za to, že odmítá odstranit a pomáhá šířit podle soudu nepravdivé informace o ruské armádě, nelegální prodej alkoholických a tabákových výrobků a neoprávněné nakládání s osobními údaji. Druhý rozsudek platformě uložil pokutu sedm milionů rublů, tedy necelé 2 miliony korun za to, že odmítla odstranit obsah, který soud označil za výzvy k extremistické činnosti.
Za extremistické ruské úřady označují například „mezinárodní hnutí LGBT" a extremistickou nebo teroristickou Moskva nazývá i kritiku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Vedle toho Telegram čelí ještě několika soudním sporům, v nichž mu hrozí další pokuty za to, že nedostatečně maže nelegální obsah. Celkově se pokuty mohou vyšplhat až k 64 milionům rublů, v přepočtu asi 17 milionů korun.
Tamní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor navíc v únoru oznámil omezení přístupu k aplikaci.
Moskva se pokusila Telegram zablokovat už v roce 2018, ale neúspěšně. K dalšímu zásahu došlo loni v srpnu, kdy začala omezovat některé hovory na platformách Telegram a WhatsApp s tím, že odmítají sdílet informace s orgány činnými v trestním řízení v případech podvodů a terorismu.
Zdroj platebních podvodů i ruské propagandy
Popisované skutečnosti přitom nejsou jediným problémem, s nímž se Telegram potýká. Stává se totiž zároveň nejrychleji rostoucím zdrojem platebních podvodů typu APP. Podle nové zprávy společnosti Revolut vzrostl globálně počet podvodů z této platformy meziročně o 233 procent. Počet případů pocházejících z této platformy nyní tvoří 21 procent všech nahlášených podvodů.
V Česku Telegram využívá podle odhadů zhruba desetina z nás. Platforma je populární zejména proto, že je rychlá a umožňuje vytváření velkých skupin, které společně komunikují. Může se jednat až o 200 tisíc lidí. Šifrované „tajné chaty" se používají jak pro soukromou komunikaci, tak i sledování informačních kanálů. A právě to je příležitostí pro šíření ruské propagandy, která obhajuje mimo jiné i okupaci Ukrajiny.
„Nejtvrdší jádro proruské propagandy a extremismu se přesunulo na Telegram. Každý uživatel není extremista, v daných skupinách a kanálech se ale setkáváme hlavně s nimi,"
řekl už před časem serveru Aktualne.cz Josef Šlerka. Vycházel přitom z analýzy projektu Ohňostroj lží, jenž se zaměřil na telegramové kanály a skupiny z Německa, Polska, České republiky, Slovenska, Srbska, Rumunska, Bulharska, Maďarska, Chorvatska, Lotyšska, Litvy a dalších zemí.
Dokument tvrdí, že v každé zemi jsou některé z nejpopulárnějších kanálů a skupin na Telegramu součástí širšího dezinformačního systému. Ať už tím, že jsou spojeny s pravicovou scénou, prokremelskými skupinami, nebo s odpůrci očkování.
„Telegram je tak dnes zřejmě největší funkční platformou pro dezinformace ve střední a východní Evropě a zůstává mimo pozornost širší veřejnosti nebo orgánů činných v trestním řízení,“
vysvětluje studie, jak zveřejnil server Investigace.cz.
Problémy se zákonem
Se zákony má majitel Telegramu Pavel Durov přesto už poměrně dost zkušeností. V roce 1984 se narodil v tehdejším Sovětském svazu. Už jako malý žil ale s rodiči v Itálii. Nyní má občanství více států a žije mimo Rusko.
Během podnikání čelil řadě obvinění, která ho vykreslují jako šéfa společnosti, jež odmítá poskytovat orgánům činným v trestním řízení relevantní data uživatelů. Vyšetřovatelé v té souvislosti připomínají, že pokud by platforma spolupracovala, úřady by mohly nasadit legální odposlechy a snáze usvědčit zločince, kteří ji využívají.
Zdroje: autorský článek, Mediaguru.cz, Investigace.cz, Aktualne.cz
