Česká vláda v reakci na skokové zdražení paliv po vypuknutí války v Íránu schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Děje se tak v reakci na to, že pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, když v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
Válka na Blízkém východě tvrdě dopadla také na střední Evropu. Ceny pohonných hmot u nás někdy narostly o více než 10 korun na litr. Podle ministryně financí Aleny Schillerové, jak řekla 14. dubna v poslanecké sněmovně, se tak marže u paliv na dopravních tepnách dostala často na šest až deset korun za litr. Zdražení potvrdili rovněž statistici.
„Na vývoj spotřebitelských cen měly v březnu nejvýraznější vliv ceny pohonných hmot. Nafta se na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 42 korun na litr a benzín Natural 95 za 38,10 korun na litr. V případě benzinu Natural 95 to byla nejvyšší hodnota od července 2024 a v případě nafty dokonce od listopadu 2022,“
uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu Pavla Šedivá.
Někteří zavírají, jiní počítají ztráty
Babišova vláda proto také od dubna denně rozhoduje o maximální prodejní ceně benzinu a nafty pro další den, což vyvolává nejen u veřejnosti, ale především řady poskytovatelů pohonných hmot kontroverze. Někteří z nich dokonce kvůli tomu na čas zavřeli. Týkalo se to například čerpacích stanic na Znojemsku nebo Břeclavsku. Nastavená cenová omezení jim totiž neumožňovala provoz bez ztráty, jak vysvětlily.
„My jsme nakoupili za nějakou cenu a vláda stanovila strop. Nebudeme prodávat levněji, to se nevyplatí,“
uvedl minulý týden pro MF Dnes ředitel Znojemské dopravní společnosti Petr Chadima.
Jaroslav Botek, jenž provozuje malou čerpací stanici Bot-oil u Těšetic na Olomoucku, prodával v posledních dnech naftu se ztrátou až tři koruny z každého prodaného litru. Celkové jeho ztráty prý kvůli tomu půjdou do desítek tisíc korun.
ČTK řekl, že krátce po útoku na Írán velkoobchodní ceny pohonných hmot prudce vzrostly.
„Nakoupil jsem litr nafty i za 51 korun, protože na trhu jí byl velký nedostatek. Koupil jsem, co se dalo, abych měl plné nádrže a mohl prodávat, ale bylo to za strašnou cenu. Teď to prodávám s obrovskou ztrátou. Zásoby ale musím prodat, nemůžu čerpací stanici jen tak zavřít a čekat na to, jestli ceny půjdou zase nahoru,"
komentoval situaci Botek.
Ceny na pumpách jsou někdy nižší, než co stanovuje vládní strop
Ministerstvo financí přitom opakovaně vyzývá provozovatele čerpacích stanic, aby k maximálním přípustným cenám přistupovali jen ve výjimečných případech a snažili se udržovat cenovou hladinu pod stanovenou hranicí. A to se zatím vesměs dařilo.
„Nenaplnil se dosud předpoklad některých pozorovatelů, že ceny pohonných hmot se budou držet kolem úrovně vládního stropu. V uplynulých třech dnech platila pro benzín maximální přípustná cena 41,95 korun za litr, přičemž cena benzínu o pump činila od soboty do pondělí průměrně 41,38 korun za litr, takže byla takřka o 60 haléřů na litr nižší než strop. V případě nafty vláda stanovila maximální přípustnou cenu 45,90 korun za litr, ale v reálu se prodávala průměrně za 45,57 korun za litr, tedy za cenu o zhruba 30 haléřů na litr nižší než strop,“
napsal LP-Life ekonomický analytik Lukáš Kovanda.
Dobrou zprávou je současně fakt, že Česko má zatím dostatek pohonných hmot. Ministryně financí navíc tvrdí, že by neměly docházet ani v budoucnosti.
Zákon umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády
Nová zákonná úprava, jež dovolí ceny pohonných hmot systémově regulovat, by měla nahradit současné opatření obecné povahy, které vláda přijala na počátku dubna a platné je do konce měsíce. Ministerstvo financí na jeho základě stanovilo nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a dočasně snížilo spotřební daň na naftu.
„Cenová regulace bude časově omezena na maximálně 12 měsíců s povinností vlády průběžně vyhodnocovat její nezbytnost,"
citovala ministerstvo ČTK.
Zákon poskytne díky nové úpravě státu podle ministerstva financí silnější postavení při rozhodování o cenách pohonných hmot, než jsou současné cenové výměry ministerstva. Zároveň bude moct být vláda akceschopnější při přijímání regulace. Podle úřadu se také zvýší právní jistota ohledně přijatých opatření.
Opoziční ODS však normu pokládá spíše za návrat k socialistickému centrálnímu plánování.
„Dát zelenou k tomu, aby vláda dál v tomto směru rozšiřovala zásahy do trhu, tak to určitě od občanských demokratů nemůže nikdo čekat,"
uvedl předseda ODS Martin Kupka. Jeho strana by prý podpořila například variantu plovoucí spotřební daně, ovšem rozhodně ne určování horní hranice cen.
Zdroje: vlastní dotazování, autorský článek, ČTK, ČSÚ, iDnes.cz
