Poslední měsíce patří podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus k historicky nejteplejším. Evropu, včetně Česka, zasáhla vlna veder, která na řadě míst přinesla absolutní teplotní rekordy. Výsledkem je sucho, které nemá z pohledu historie téměř obdoby. Současné deště prý ale podle hydrometeorologů zásadní obrat nezajistí.
Letošní červenec byl s průměrnou teplotou 19,3 stupně Celsia jedenáctým nejteplejším od roku 1961, kdy domácí meteorologové začali počítat republikové teplotní průměry. Český hydrometeorologický ústav během uvedeného měsíce zaznamenal 18 tropických dní, kdy denní teplota na aspoň jedné jeho měřící stanici dosáhla 30 stupňů. Poslední dva červencové dny se denní maxima dostala na mnoha místech dokonce až na 35 stupňů. V Doksanech na Litoměřicku pak naměřili 30. července dokonce 40,1 stupně.
Od šedesátých let se podle odborníků u nás zvedla teplota v průměru o dva stupně s tím, že v létě je to o tři stupně. Počet tropických dnů zároveň s tím narostl trojnásobně – v průměru byly dřív čtyři za rok, teď jich je v tuzemsku dvanáct. Zatímco ve městech jich bylo dříve průměrně deset ročně, teď jich bývá až třicet.
Na srážky byl přitom ale letošní sedmý měsíc chudý, spadlo jich jen 51 milimetrů, což byly zhruba tři pětiny normálu z let 1991 až 2020.
„Tento červenec byl jako celek na hranici teplotně normálního a nadnormálního měsíce. Srážkově měsíc hodnotíme jako podnormální,"
uvedli pro ČTK meteorologové.
Sucho napříč republikou
Výsledkem je sucho, které Česko postihlo.
„Letošek bude nejspíš patřit mezi nejsušší roky, což je výsledek vysoké teploty a relativně nízkých srážek. Ty jsou v závislosti na regionu jedny z nejnižších od roku 1961,"
vysvětlil ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka.
Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území, jak vyplývá z aktuálních dat portálu InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
Ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem mají kvůli tomu sestavit mapu zhruba 500 až 1000 problémových míst, odkud mizí voda nejrychleji. Problematická místa chce vláda definovat a řešit cíleně s lidmi z obcí a krajů tak, aby peníze šly do přesného místa, které sucho trápí. Kritická místa jsou podle něj například na toku Labe.
Zásadní problémy mají ale i další řeky a toky, což výrazně omezilo provoz vodních elektráren v Česku. Z více než 1400 těchto zařízení je nyní zastavená výroba podle odhadů oborových zástupců až na 90 procent z nich.
Zemědělci se zase potýkají s nedostatkem krmiva pro hospodářská zvířata i s nižšími výnosy. Zemědělské organizace uvedly, že tento deficit nutí chovatele v Česku prodávat dobytek. Ministerstvo zemědělství by proto také mělo z unijního rozpočtu doplněného o národní peníze rozdělit farmářům více než 3,8 miliardy korun.
„Výrazně zasaženy jsou jak podzemní vody, tak povrchové vody, a také půda. Dopady tak jsou jak na zemědělství, tak na lesnictví, a také na běžné zahradnictví. Problémy nastávají v zásobování některých menších obcí, které nejsou napojeny na dostatečně kapacitní zdroje pitné vody. Problém také je, že v některých oblastech vyschly studny, ale i potoky a menší vodní toky, a proto mají obrovské problémy vodní živočichové,“
napsala LP-Life Lenka Hudcová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Prší málo
Deště posledních dnů obrat v hydrologické situaci podle Hudcové přitom nezajistí.
„Srážky mohou krátkodobě a lokálně pomoci vegetaci a stavu nejsvrchnější vrstvy půdy, ale na to, aby doplnily zásoby podzemních vod a stavy řek, nebo prázdné nádrže dostatečné nejsou. Vzestupy ve vodních tocích i podle zkušenosti z minulých let jsou výsledkem odtoku z nepropustných ploch a rychle dochází k opětovnému poklesu na předchozí hodnoty,“
říká zástupkyně hydrometeorologů a dodává na závěr:
„Do vodních toků se dostane jen minimum objemu spadlé vody. Z analogie let 2015 až 2019 víme, že často odteče jen okolo 5 procent spadlé vody. Zbytek zůstává v povodí, v půdě a je použit pro výpar a transpiraci rostlin. Do podzemních vod se srážky nemají šanci dostat vůbec, pro to by jejich úhrny musely být výrazně větší a na rozsáhlejším území. Efekt aktuálně spadlých srážek je tedy spíše na hodiny nebo jednotky dnů.“
Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK, Český hydrometeorologický ústav
