Příběh aktuálně nejbohatšího Číňana je spojen s obchodem s kryptoměnami. Jeho burza Binance je největším tržištěm kryptoměn na světě a jejím prostřednictvím by se měl stát Zhao aktuálně králem mezi čínskými miliardáři. Jenže Čínu během svého života dvakrát opustil a s největší komunistickou zemí není zcela spojen ani jeho byznys. Situace kolem čínských miliardářů je také velmi proměnlivá. Za obchodní praktiky s kryptoměnami si také odseděl čtyři měsíce v americkém vězení, čímž jeho osoba trochu připomíná aktuální tuzemskou bitcoinovou kauzu.
Mezi nejbohatšími muži Číny je obchodník s kryptoměnami Changpeng Zhao dlouhodobě na čelních pozicích. Dokonce svět obletěla zpráva, že se stal podle žebříčku Forbes vůbec nejbohatším Číňanem, což zaujalo zejména příslušníky kryptoměnové komunity.
Jenže příběh provozovatele největšího kryptoměnového obchodníka světa ukazuje, jak zvláštní je svět kryptoměn a pokud se do něho přimíchá barva rudého čínského kapitalismu, může být vše ještě mnohem spletitější.
Ačkoliv na první pohled Zhao vypadá jako Číňan a v Číně se také narodil, tak úplně Číňanem není. Jelikož jeho otec, profesí učitel, patřil k liberálnějším kruhům, emigrovala jeho rodina z číny v roce 1989. Shodou okolností v roce, kdy došlo k masakru na Náměstí Nebeského klidu, který utnul proces transice komunistické Číny, k němuž došlo skoro ve všech komunistických režimech včetně Sovětského svazu (jen Rusko nenastoupilo cestu na transici k demokracii).
Oficiálně je tak Zhao Kanaďanem, jenže v roce 2005 se přestěhoval zpět do Číny, kde se pustil do dalších podnikatelských aktivit ve světě počítačových technologií. Jenže v roce 2017 Čína zakázala obchod s kryptoměnami a tak svůj luxusní byt v Šanghaji prodal a nyní by se měl nacházet v Dubaji.
Díky kanadskému občanství je tento byznysmen současného globalismu veden v žebříčku Forbesu také jako Kanaďan, což příběhu o nejbohatším Číňanovi zasazuje první trhlinu. Nikoliv však jedinou. Zatímco na postech nejbohatších Američanů již čtvrt století dochází jen k občasnému vystřídání na první pozici mezi čtyřmi nejbohatšími (Elon Musk, Bill Gates, Warren Buffett, Jeff Bezos), v Česku dlouho neohroženě také kraloval Petr Kellner, v čínských podmínkách raketový vzestup střídají strmé pády.
Zhao tak byl v polovině června nejbohatším Číňanem a v červenci už je před ním TikTokový Zhang Yiming. Navíc nikdo neví, jaký je skutečný majetek vrcholných pohlaváru komunistické strany, jimž se všichni čínští podnikatelé musí klanět.
Oficiální plat prezidenta a doživotního čínského diktátora prezidenta Si Ťin-pchinga je oficiálně kolem 20 000 dolarů, tedy pod průměrnou mzdou v ČR! Žije však v luxusním paláci Zhongnanhai v Pekingu se supermarketem, kavárnou, basketbalovým hřištěm, tenisovým kurtem, nemocnicí a kinem, kde platit nemusí a navíc se těší z majetku v USA nebo v daňových rájích. Není vyloučeno, že jeho rodina vlastní větší bohatky než oficiálně nejbohatší muži Číny.
Třetím problémem je pak samotná povaha majetku v kryptoměnách. Ty jsou tak volatilní, že jejich hodnota prudce skáče nahoru a dolů, tudíž může zamávat pozící v žebříčku miliardářů opravud ze dne na den. Jak se ukázalo i u nás, nová "technologická měna" se může dostat lehce do problematického právního vakua a být zneužita k podezřelým finančním machinacím.
"V kauze kolem Pavla Blažka by nemělo zapadnout, že jsme zase jednou viděli, k čemu se dá použít bitcoin. Naproti jeho široké využití ve standardní ekonomice, tolik let slibované stoupenci kryptoměn, pořád nějak nepřichází,"
všiml si na twitteru ex-ministr Ivan Filip.
Zha§v osud se v lecčems tuzemské bitcoinové kauze podobá. Nejen, že se čínský miliardář stal pravděpodobně nejbohatším vězněm světa během čtyřměsíčního trestu odnětí svobody, ale jeho plány na budoucnost jsou podobně filantropické, jak jsme slyšeli komentovat butcoinový dar pavla Blažka.
99 procent majetku chce darovat na dobročinnost.
