Volby do amerického Kongresu, které se konají 3. listopadu, ovlivní poslední dva roky prezidentství Donalda Trumpa. Nespokojenost s jeho politikou, jež se přelévá i mezi samotné republikány, může Demokratické straně pomoci ovládnout Sněmovnu reprezentantů i Senát. Co by to pro americkou i světovou politiku znamenalo?
Zatímco demokraté mají nyní 47 senátorů, republikánů je 53. To se však může po volbách, takzvaných midterms, změnit. O co se hraje? O 35 senátních křesel, z nichž 22 drží republikáni. Demokraté potřebují získat alespoň čtyři nová křesla, aby se jim podařilo výrazněji promluvit do tamní politiky a ovlivnit rozhodvání samotného Donalda Trumpa.
Rozhoduje ekonomika i zahraniční politika
Američtí voliči v posledních průzkumech vyjadřují demokratům poprvé od roku 2017 větší důvěru v hospodářských otázkách než republikánům. Navzdory faktu, že tamní růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí v celoročním přepočtu zrychlil na 3,4 procenta ze 2,2 procenta ve druhém čtvrtletí.
Z říjnového průzkumu televize Fox News klesla Trumpova podpora na 36 procent, což je nejnižší hodnocení, jaké prezident získal v průzkumu této televize během minulého i současného působení v Bílém domě. S řešením inflace nesouhlasí 77 procent dotázaných. V případě cel ho kritizuje 69 procent dotázaných. U 64 procent účastníků průzkumu si vysloužil kritiku za vedení zahraniční politiky.
Se způsobem, kterým Trump vede konflikt v Írán uvede, pak nesouhlasí necelé dvě třetiny Američanů. Většina se domnívá, že konflikt potrvá ještě déle než rok. Více než 70 procent pak ve spojitosti s válkou znepokojují vyšší ceny pohonných hmot.
Pokles důvěry v současné vedení země souvisí tedy jak s rostoucími životními náklady, tak třeba i nesouhlasem s vojenským angažmá v Íránu. V průzkumu agentury Ipsos schvaluje ke konci října Trumpovy kroky jen 32 procent dospělých Američanů. Demokratická strana si také proto drží před republikány od září zhruba 8procentní náskok.
Hlavně vlastní prospěch
Většina Američanů se navíc domnívá, že Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství, informovala ČTK. Trumpův rodinný byznys mezitím podle agentury AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
„Nestaví svou zemi na první místo. Chtěl jsem změnu, ale tuhle změnu jsem nečekal," řekl například padesátiletý demokrat z Michiganu Oscar Delgado, který v roce 2024 volil Trumpa, neboť věřil, že dokáže změnit věci k lepšímu. Podle něho současný prezident propadl chamtivosti.
Co se bude dít dál
Pokud demokraté v nadcházejících volbách získají většinu, jak zatím průzkumy naznačují, budou moci blokovat prezidentovy zákony, vyšetřovat jeho vládu a získají zásadní vliv na federální peníze.
Demokraté tak budou mít kontrolu nad přijímáním zákonů, parlamentními výbory a projednáváním federálního rozpočtu. Budou moci blokovat republikánské zákony, zahajovat vyšetřování administrativy a vyvíjet tlak na prezidenta prostřednictvím financování vlády, armády nebo zahraniční pomoci. Demokratický Senát by navíc mohl odmítat Trumpovy nominace federálních soudců, ministrů či velvyslanců.
Prezidentovi by ale nadále zůstala značná volnost v zahraniční politice a při vydávání exekutivních nařízení. Například i ve vztahu k Rusku a Ukrajině. Demokraté by však mohli usilovat o rychlejší dodávky zbraní, financování ukrajinské obrany či zpřísnění protiruských sankcí. Trump by mohl rovněž vetovat zákon schválený oběma komorami Kongresu a zabránit tak jeho vstupu v platnost. K přehlasování prezidentského veta je zapotřebí dvoutřetinová většina hlasujících v obou komorách.
Demokratická většina ve Sněmovně by mohla zároveň zahájit další ústavní obžalobu prezidenta. K tomu stačí prostá většina hlasujících poslanců. Nutno ale dodat, že samotný impeachment ještě neznamená odvolání z funkce. O vině prezidenta dvoutřetinová většina Senátu. Pokud by k tomu přeci jen došlo, Trumpa by ve funkci nahradil viceprezident J. D. Vance.
Některá americká média, jako je například PBS news, dokonce tvrdí, že demokraté připravují „rozsáhlou dohledovou agendu“. Výsledkem má být vyšetřování samotného prezidenta, jeho rodiny i vlády za údajnou korupci a zneužívání moci.
Sečteno a podtrženo: kdyby se naplnily dosavadní předpoklady, přineslo by to prakticky konec legislativní agendy Donalda Trumpa. Stále by sice mohl vládnout skrze exekutivní příkazy, nové zákony by však už bez jeho podpory neprosadil.
První volební výsledky by měly začít přicházet v noci z 3. na 4. listopadu našeho času. Není však jisté, že během několika hodin bude známé konečné rozložení sil v Kongresu. Spojené státy totiž zasahují do několika časových pásem. Zatímco na východním pobřeží už může probíhat sčítání, na západě se ještě hlasuje.
Z popisovaných skutečností vyplývá, že není vůbec jednoduché současného prezidenta z politického života zcela vyšachovat. Současně s tím platí, že mandát Donalda Trumpa potrvá až do ledna 2029. Další řádné prezidentské volby se uskuteční v listopadu 2028.
Zdroje: autorský článek, ČTK, PBS News, Fox news
