Umělá inteligence u nás do necelých deseti let zruší přibližně 140 tisíc pracovních míst. Jaká místa budou mizet nejčastěji? Podle expertů se bude jednat o práci v účetnictví, mzdové agendě, zadávání dat a zákaznické podpoře. Další desetitisíce míst na druhou stranu přibudou.
Ještě před pár lety firmy hlavně hledaly, kde by mohly umělou inteligency využít. Dnes už ji řada z nich reálně nasazuje. Jak její nástup mění práci lidí, kteří s daty pracují?
Dopadům rozvoje umělé inteligence je v Česku vystavena zatím zhruba třetina z nás. Stojí za tím fakt, že více než čtvrtina Čechů pracuje v průmyslu a řemeslech jako dělníci, montéři nebo obsluha strojů. Právě tyto činnosti AI nenahradí.
Mnozí Češi se v každém případě umělé inteligence rozhodně nebojí. V rámci pracovní náplně ji totiž už fakticky využívá více než polovina lidí, jak vyplývá z průzkumu ČSOB Index inovací uskutečněného letos v srpnu mezi tisícovkou dospělých. Ti, kteří ji používají, nejčastěji uvádějí, že pracují produktivněji. Část uživatelů má díky tomu čas navíc i na jiné aktivity.
Podle studie společnosti Strand Partners pro Amazon Web Services 71 procent tuzemských firem využívajících umělou inteligenci hlásí měřitelné zvýšení produktivity. Více než polovina pak zaznamenala zrychlení inovačních cyklů. Zatímco 59 procent firem zůstává na nejzákladnější úrovni, jako je používání veřejně dostupných chatbotů typu ChatGPT nebo Gemini, jsou na druhé straně také společnosti, které se pustily do vývoje vlastních modelů, kombinace více systémů či nasazení autonomní a agentní AI.
Uměla inteligence budoucí strukturu domácího trhu práce do značné míry ještě dál změní. Toho se domácí zaměstnanci proto také čím dál častěji obávají. Takové starosti má 48 procent respondentů. U mladých ve věku od 18 do 30 let se pak obává o práci kvůli umělé inteligenci dokonce 57 procent dotazovaných.
Mezi těmi, kdo mají o svou aktuální práci kvůli AI obavy, jich 39 procent čeká nahrazení do pěti let a 22 procent do deseti let. Zhruba devět procent lidí uvádí, že jejich práci už AI převzala, zatímco v roce 2024 to byla jen dvě procenta.
Jaká je realita? Na jedné straně zmizí okolo 140 tisíc pracovních míst, díky vyšší produktivitě a novým činnostem se na druhou stranu vytvoří zhruba 97 tisíc míst. Tvrdí to alespoň analýza, která se opírá o předpoklad, že do té doby v produktivním věku ubude téměř 170 tisíc Čechů.
„Nechci říct, že budeme vyhazovat staré kolegy, ale ti budou dělat hodnotnější práci. Zatím pálíme čas na zbytečnostech, které za nás může udělat chytrý mozek. Je to osvobozující,“
uvedla pro LP-Life spolumajitelka společnosti Halla Tereza Hanzlová.
Země tak bude řešit spíše nedostatek lidí než to, že by nebylo dost pracovních příležitostí. Pro firmy to bud znamenat především úkol, aby investovaly do produktivity a do rozvoje stávajících zaměstnanců.
„Na každých deset zaniklých míst počítáme zhruba se šesti v nových činnostech a dalším díky vyšší produktivitě. Český trh práce bude mnohem silněji ovlivňovat stárnutí populace,“
uvedl analytik XTB Pavel Peterka.
Demografické trendy rozhodují o trhu práce i jinde. Podle expertů tak umělá inteligence ubere v průměru v jednotlivých zemích méně než dvě místa ze sta. Vždy však bude záležet na konkrétní situaci v každé ze sledovaných zemí. Zatímco třeba v Lotyšsku se má počet obyvatel v produktivním věku do deseti let snížit o 13 procent, na Maltě poroste skoro o pětinu. Díky imigraci přibývají tito lidé například i v Irsku, Lucembursku nebo severských zemích. Tam tak může AI tlak na nezaměstnanost spíše zvýšit.
Zpět ale domů. Podle odhadů jsou u nás nástupem umělé inteligence nejvíce ohrožené následující profese: účetnictví, mzdová agenda, zadávání dat a zákaznická podpora, zejména pak v servisních centrech zahraničních firem, kde se o automatizaci rozhoduje v centrále. Neznamená to však nutně, že by místa v těchto oborech do budoucnosti zcela zanikla. Často se bude jen proměňovat náplň této práce.
Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, ČTK, Strand Partners, ČSOB Index inovací