Viděli jsme to nesčetněkrát ve filmech. Tajemný obdivovatel, který se zpočátku jeví jako milý a pozorný muž, se postupně mění v neodbytného stalkera. Sleduje každý krok své vyvolené, píše jí zprávy, čeká na ni před domem, volá jí v noci a tvrdí, že ji miluje víc než kdokoli jiný. Zatímco v romantických scénách to může vypadat jako důkaz oddanosti, v reálném životě je to nebezpečná hranice mezi láskou a posedlostí. A tady začíná příběh, který by mohl být snadno filmovým scénářem – jenže tentokrát se odehrává ve skutečnosti.
Představte si scénu jako z romantického filmu. Každé ráno na vás před domem čeká stejná osoba s úsměvem na tváři a kyticí květin v ruce. Posílá vám zprávy plné komplimentů, několikrát denně vám volá, nechává vám malé dárky, zve vás na večeři a tvrdí, že mu na vás záleží víc, než si dokážete představit. Na první pohled může působit jako neúnavný romantik, který se prostě nevzdává. Ale kde je hranice mezi upřímným zájmem a nebezpečnou posedlostí? Kdy se něžná gesta mění v děsivou pronásledování – jev známý jako stalking?
Žena, která nakonec souhlasila, že s námi bude mluvit, nechtěla prozradit své jméno. V tomto článku ji proto budeme nazývat Lenka. Její příběh je jako napínavý thriller, ve kterém se hranice mezi láskou a posedlostí stírá v nebezpečném tichu.
Začátek jako z filmu
Lenka byla obyčejná žena z malého města. Pracovala v knihovněa snila o někom, kdo by ji upřímně miloval. Vše se změnilo v den, kdy se v jejím životě objevil Marek. Na první pohled to byl charismatický, pozorný a galantní muž. Pomohl jí s rozbitým autem, pozval ji na kávu a zdál se být ideálním partnerem. Byl okouzlující, vzdělaný a uměl mluvit tak, že jste mu věřili všechno, co řekl. Vypadal jako muž, který by jí nikdy neublížil. Ale někdy se v jeho očích objevil podivný lesk – krátký záblesk nejistoty, který se proměnil v kontrolu. Po několika měsících ji požádal o ruku. Nebylo důvod odmítnout. Byl laskavý, starostlivý, trochu žárlivý, ale ona to vysvětlovala jako projev lásky.
Lenka netušila, že Marek o ní věděl mnohem víc, než mohl cizí člověk vědět. Věděl, kde bydlí, kdy odchází z práce, co čte a jaké parfémy používá. Ačkoli později tvrdil, že „to byla jen náhoda“, pravda byla jiná. Sledoval ji už měsíce.
Jejich vztah se rychle vyvíjel. Marek jako by jí četl myšlenky. Vždy věděl, co říct, co ji potěší a čemu se vyhnout. Lenka si myslela, že našla spřízněnou duši, která ji chápe. Choval se jako dokonalý partner: dárky, milostné vzkazy, neustálá přítomnost. Teprve později si uvědomila, že jeho přítomnost nebyla projevem lásky, ale kontroly. Před svatbou ji Marek přesvědčil, aby přerušila kontakt s některými svými přáteli. Tvrdil, že ji znejisťují a ničí jejich harmonii. Postupně ji izoloval od světa, ale Lenka to brala jako projev péče.
Když ji požádal o ruku, byla dojatá. Svatba se konala v malém penzionu na okraji města. Bílé dekorace, jemná hudba, usmívající se hosté. Nikdo netušil, že pod povrchem se skrývá temný scénář, který se brzy odehraje. Vypadal jako muž, který konečně našel ženu svých snů. Ale v jeho mysli to nebyla láska. Byla to majetnická touha, patologická potřeba ji kontrolovat, znát každý její pohyb.
Svadební noc
V jejich svatební noc se něco zlomilo. Úsměvy se proměnily v výčitky, doteky v příkazy, láska v povinnost. Laura už nesměla chodit ven, aniž by mu řekla, kam jde. Tvrdil, že ji chrání, že svět je plný nebezpečí, ale ona měla pocit, že jí postavil vězení, ve kterém žila. Marek odmítl Lence dovolit, aby volala své matce. Řekl, že teď patří jemu. Byl jemný a děsivě přímý. Jeho oči, kdysi vřelé, v sobě měly chlad, který si předtím nevšimla.
Následující dny byly plné podivných okamžiků. Každé ráno ji budil otázkami, komu psala. Každý večer ji zkoušel – nastražoval na ni pasti a ptal se jí na maličkosti, které mohla vědět, jen pokud „někoho měla“. Když plakala, řekl, že ji zkouší, aby dokázal její oddanost.
V noci stával u okna a sledoval, zda se u sousedů rozsvítí světla. Tvrdil, že ho sledují. Začal trpět paranoiou, ale odmítal to přiznat. A když mu řekla, že potřebuje klid a ticho, odpověděl chladným smíchem:
„Budeš se mnou muset sdílet pokoj.“
Když šla do obchodu, najednou se objevil. Když psala zprávy své kamarádce, věděl o tom. Někdy říkal, že ji viděl u okna nebo v práci – i když byl zjevně jinde.
Lenka si začala všímat, že někdo prohlíží jeho mobilní telefon, počítač reaguje pomalu a dveře jsou někdy pootevřené. Myslela si, že si to jen představuje. Postupem času se láska proměnila v dohled. Marek sledoval každý její pohyb. Ptal se, s kým byla, proč se usmála na prodavače, proč zůstala o pět minut déle. Hledal důkazy nevěry, které si sám vymyslel. Když se vzepřela, zamkl ji v domě. Tvrdil, že ji chrání. Vzal jí telefon, změnil jí hesla a nechal ji bez jakéhokoli spojení se světem. Láska se proměnila ve vězení. Marek měl každý den přesně naplánovaný. Čas, kdy vstane, co si obleče, s kým se setká. Pokud se odchýlila, následoval trest – mlčení, ignorování, psychický nátlak. Někdy s ní nemluvil několik dní, i když mu úmyslně smazala kontakty z telefonu.
Čím více se ho bála, tím silnější se stával. V jeho světě se láska měřila poslušností. Chtěl ji zlomit, aby už nebyla nezávislá. Aby se bála odejít.
Jeho dům byl plný pravidel. Bez jeho vědomí se nesmělo hnout ani s předmětem. Všechno mělo svůj řád, všechno mělo své místo – a Lenka měla být jedním z nich. Lenka si uvědomila, že muž, kterého si vzala, ji znal dříve, než ona znala jeho. Někdo, kdo ji měsíce sledoval a shromažďoval informace, aby se stal mužem jejích snů.
Jednoho dne, když Marek odešel do práce, si Lenka všimla auta zaparkovaného před domem. Řidič seděl uvnitř celé hodiny. Nejprve si myslela, že je to náhoda. Později si ale uvědomila, že Marek je také nervózní. Kontroloval okna a díval se ven. A pak se to stalo – uprostřed noci někdo zabušil na dveře. Policie. Ukázalo se, že Marek byl sledován – soukromým detektivem najatým jeho bývalou partnerkou. Ta také po svatbě zmizela a její rodina se ji snažila vypátrat.
Lenka se dozvěděla, že Marek měl v minulosti podobné případy – ženy, které miloval, sledoval a nakonec se s nimi rozešel. Některé z nich úplně zmizely z jeho života.
Závěr, který není šťastný
Lenka přežila, ale ne bez následků. Po Marekově zatčení se přestěhovala, změnila si jméno, práci i vzhled. Trpí úzkostmi a paranoiou, že ji někdo znovu sleduje.
„Někdy mám pocit, že když zavřu oči, je pořád tam. Sleduje mě,“ řekla tiše.
A i když se může zdát, že příběh skončil jeho zatčením, pravda je jiná. Před několika měsíci dostala anonymní dopis bez podpisu. Na bílém papíře bylo napsáno: „Nikdo tě nebude milovat tak jako já.“
O několik dní později bylo nalezeno jeho tělo. Policie uvedla, že šlo o sebevraždu. Podle některých svědků však v posledních týdnech nebyl sám. Bylo to, jako by ho někdo sledoval. Možná další stalker. Možná odraz jeho vlastní temné stránky. Od té doby však Laura nikdy neusne, aniž by zamkla všechny dveře.
Stalking – tichý zločin, o kterém sa mlčí
Podle odborníků se pouze malé procento lidí po rozchodu uchyluje k obtěžování svého bývalého partnera. Statistiky uvádějí dvě až osm procent, ale psycholožka Anka Petranová poukazuje na to, že tato čísla neodrážejí realitu. Mnoho obětí o svém utrpení nikdy nemluví – stydí se přiznat, že je terorizuje někdo, koho kdysi milovaly. V odborné terminologii se tomuto jevu říká stalking, což je odvozeno z anglického výrazu pro sledování zvěře.
Nejčastěji se jedná o lidi, kteří se nedokážou smířit s koncem vztahu. Poté zahrnují svého bývalého partnera pozorností, která se postupně mění z romantiky v posedlost. Začíná to nevinnými zprávami, telefonáty, omluvami nebo náhlými „náhodnými“ setkáními. Když se však tyto pokusy o kontakt stanou nesnesitelnými a trvají měsíce, promění se v psychický teror.
Pokud se osoba včas neodstřihne, situace se zhoršuje – od neustálých telefonátů až po fyzické pronásledování. Stalker obvykle nevzdává a promění život oběti v neviditelné vězení. Zajímavé však je, že podle něj jsou ženské stalkerky ještě systematičtější – plánují každý krok, sledují svůj cíl s chladnou přesností a mohou zůstat nenápadné po celé měsíce.
V případě Lenky však byl problém opačný – jejím stalkerem byl její vlastní manžel. A z oběti osamělého sledování se stala žena uvězněná ve svém vlastním domě s osobou, které se bála.
Když se láska změní na kontrolu
Čím déle stalking trvá, tím větší je riziko, že přeroste v fyzické násilí. K eskalaci často dochází, když se žena pokusí vztah opustit, rozvést se nebo najít si nového partnera. Stalker pak tuto změnu vnímá jako zradu a ohrožení své moci. To uvádí webová stránka poradenského centra Alej.
Někteří začnou používat ještě intenzivnější taktiky – sledují ženu na cestě do práce, posílají anonymní zprávy a kontaktují její rodinu nebo kolegy. Obsedantní kontrola se stává válkou o nadvládu. Stalker se snaží získat převahu, aby dokázal, že má poslední slovo. Obzvláště nebezpeční jsou ti, kteří v minulosti projevili patologickou žárlivost a touhu vlastnit jinou osobu. Ztráta kontroly, ztráta společenského postavení nebo pocity odmítnutí je mohou vést k činům, které by si dříve nikdy netroufli ani představit. Tito lidé vidí stalking jako jediný způsob, jak získat moc, pomstít se a ponížit.
Varovné signály, které by neměly být ignorovány
Eskalace chování se projevuje také v podobě přímých výhrůžek – výhrůžek zabitím, ublížením, zničením majetku nebo napadením domácího mazlíčka. Podle odborníků jsou pachatelé, kteří ubližují zvířatům, velmi nebezpeční a často eskalují k většímu násilí. Čím konkrétnější a promyšlenější jsou výhrůžky, tím větší je riziko, že budou nakonec uskutečněny.
Pokud tedy žena začne mít strach, cítí, že je sledována, nebo má špatný pocit z chování svého partnera, je to dostatečný důvod k tomu, aby podnikla kroky. V těchto případech se mlčení nemusí zcela vyplatit.
Eva LaRue – 12 rokov prenasledovania
Ačkoli byla na vrcholu své herecké kariéry, hvězda seriálu CSI: Miami Eva LaRue zažila dramatický zvrat ve svém životě, když v roce 2007 obdržela znepokojující zprávu. Deník podepsaný „Freddie Krueger“ se v následujících letech postupně proměnil v desítky dalších zpráv, které opakovaně vyhrožovaly LaRue a její dceři Kayle Callahan znásilněním a vraždou. Situace se vyostřila v roce 2019, kdy dosud neznámý stalker zavolal na Kayinu střední školu a vydával se za jejího otce, komunikoval se zaměstnanci školy. LaRueových dvanáct let traumatických zážitků je tématem nové dokumentární série My Nightmare Stalker: The Eva LaRue Story.
Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že Rogers v letech 2007 až 2015 poslal celkem 37 ručně psaných a tištěných výhružných dopisů. Byl odsouzen k 40 měsícům vězení a propuštěn v roce 2024.
Rihanna – online i fyzické pronásledování
Zpěvačka Rihanna se stala obětí stalkingu a to minimálně ze strany dvou různých stalkerů. V roce 2015 byly vytvořeny účty na Twitteru pod jmény Alex Mercer a Ralph Alexander, které používala stejná osoba k zasílání přímých výhrůžek zpěvačce. Uživatelé těchto účtů zveřejnili fotografii před domem Rihanny a napsali: „Kdybych před chvílí zabil @rihannu, všechno by teď bylo v pořádku“ a „Čarodějnictví je zbraň, já používám zbraně“. Tyto účty také poslaly tweet s výhrůžkou Rihannině bývalému příteli Chrisovi Brownovi: „@chrisbrown neutíkej“ spolu s fotografií brokovnice a nábojů. Podle zpráv tato osoba také poslala zpěvačce alespoň jedno „masturbační video."
Rihanna však má profesionální bezpečnostní tým, který okamžitě spolupracoval s policií. O případu se neobjevily žádné další zprávy. V mnohem závažnějším případě pronásledování celebrity byl v červenci 2013 zatčen Kevin McGlynn za to, že osobně doručoval dopisy do Rihannina bytu na Manhattanu. Při své třetí návštěvě Rihannina bytu však udělal chybu a ztratil svou kartu sociálního zabezpečení. Díky důkazům z bezpečnostních kamer policie McGlynna snadno identifikovala a vypátrala.
Björk – nebezpečný fanoušek
„Nemohl jsem se s Björk vyspat, protože ji miluju.“
V letech 1993 až 1996 byl Ricardo López posedlý islandskou hudebnicí Björk (Björk Guðmundsdóttir). Své obsesivní myšlenky zapisoval do deníku, který nakonec nabyl stovky stran. López, původem z Uruguaye, žil v Hollywoodu na Floridě. Björk nebyla jeho první posedlostí: předtím měl podobný vztah s herečkou Geenou Davisovou a kdykoli jeho idolka navázala nový vztah, cítil se zrazený a rozzlobený.
S Björk komunikoval hlavně prostřednictvím fanouškovských dopisů, na které nedostával žádné odpovědi. V roce 1996, když Björk navázala vztah s britským hudebníkem Goldiem, López pocítil hlubokou frustraci. Jeho deník již obsahoval stovky stránek plných idealizace, výčitek a vnitřních monologů o jeho vlastní nejistotě – celkem 803 stránek. Postupně přestal psát a začal nahrávat videodeník. Natočil jedenáct kazet, každá s přibližně dvěma hodinami záznamu. Na konci svých nahrávek se rozhodl Björk zabít. Plánoval mu poslat bombu – nejprve uvažoval o falešné kulce kontaminované krví, ale později se rozhodl pro bombu ukrytou ve vydlabané knize, která by explodovala při otevření. Poté chtěl spáchat sebevraždu, protože si představoval, že on a Björk budou tak „spojeni v nebi“.
12. září 1996 López natočil svůj poslední videodeník s názvem „Poslední den – Ricardo López“, ve kterém se chystal jít na poštu odeslat balík. Bombu skutečně poslal na londýnskou adresu Björk, ale balík byl zadržen policií poté, co bylo 16. září nalezeno Lópezovo tělo. Objevení jeho plánu šokovalo Björk a vedlo ke změnám v jejích bezpečnostních opatřeních. Případ ukazuje, jak velký vliv může mít posedlý fanoušek na bezpečnost mezinárodně známé osobnosti – a že ani při nej přísnějších bezpečnostních opatřeních nelze odhalit všechny hrozby. Dnes mnoho hvězd nepředává svou poštu otevřeně, ale nechává ji nejprve zkontrolovat asistenty nebo bezpečnostním týmem, aby bylo pravděpodobnější, že takové plány budou odhaleny dříve, než se promění v tragédii.
Sandra Bullock – rezidencia nie je nedobytná
Případ Sandry Bullockové se příliš neliší od výše zmíněných případů. Ráno 8. června 2014 herečka netušila, že Joshua Corbett se již několik dní potuluje kolem jejího domu v Hollywood Hills. Nakonec přeskočil plot a vnikl do domu skrz skleněnou verandu, kterou násilím otevřel. Stejně jako v předchozích případech Bullocková před tímto incidentem s Corbettem nebyla v kontaktu ani s ním nekomunikovala. Naštěstí Bullocková Corbetta zahlédla, když procházel kolem její ložnice. Diskrétně se schovala do skříně a zavolala na tísňovou linku 911.
V době svého zatčení měl Corbett u sebe zápisník s „milostným dopisem“, ve kterém stálo:
„Podle Božího zákona jsi moje žena a patříš mi.“
Během výslechu řekl policii: „Myslím si, že lidé ji nemohou dostatečně chránit.“ Ve své písemné výpovědi uvedl, že „chtěl bezpečnostnímu týmu ukázat, že rezidence není nedobytná a že je v nebezpečí“. Bylo zjištěno, že jeho zápisník obsahoval také plány na sexuální napadení herečky. Od původního soudu v roce 2014, po pětiletém podmíněném trestu, získal Bullockův právní tým další soudní zákaz přiblížení se k Corbettovi.
Zdroj : autorský text, intelligent-protection.co.uk , People.com, Vykroctedobezpecia.sk, Pluska.sk
