Když se dva lidé berou, čekají je prstýnky, slavnostní obřad a hostina. V Japonsku ale přišli s nápadem, že podobnou tečku si zaslouží i rozvod. Některé páry se proto loučí před rodinou a přáteli a společně ničí snubní prsteny. Ještě podivuhodnější příběhy ale nabízí japonská minulost.
Svatbou všechno začíná, rozvodem končí. Zatímco první událost se slaví ve velkém, ta druhá se většinou odehraje za zavřenými dveřmi. Jenže proč vlastně? Přesně takovou otázku si zřejmě položili mladí Japonci, v jejich zemi se začalo dařit rozvodovým agenturám. Z konce manželství můžete tak mít stejnou slávu jako ve chvíli, kdy stojíte u oltáře.
A zájem rozhodně není malý. Po skončení se odhazuje pugét a ten, kdo ho chytí, se podle japonských tradic dočká šťastného rozvodu. Kdo ví, jak k tomu přijde ten, kdo konec manželství vůbec neplánuje. Za nevšedním rituálem ale stojí muž, kterému rozvody vždy přišly tak trochu smutné. "Odmalička mi vrtalo hlavou, že existuje svatební ceremoniál, ale žádný rozvodový. Měl jsem pocit, že by měl být pozitivní obřad na rozloučenou, kde by pár potvrdil své odhodlání začít nový život. Rozvodové obřady jsem začal organizovat před dvěma lety,“ řekl Hiroki Terai, majitel první rozvodové agentury v Japonsku, která byla založena v roce 2009. Jedním z největších nabízených hitů je možnost zničit snubní prsteny kladivem. To ocení zejména ty, kteří mají na svou polovičku velký vztek. Zatímco při svatbě představuje jejich navléknutí spojení dvou lidí, tady jejich společné rozdrcení symbolizuje konec svazku.
K rozvodu nemusí být potřeba soud
Když jste s manželem zajedno a oba dva se chcete rozvést, může být celý proces poměrně jednoduchou záležitostí. Existuje totiž takzvaný kyōgi rikon, tedy rozvod dohodou. Manželé v takovém případě nemusí ke klasickému soudnímu řízení, ale podají žádost na formuláři, kde nesmí chybět podpisy dvou dospělých svědků. A pokud je oznámení řádně vyplněno, nemusí ho ani osobně přinést oba manželé. Na úřad ho může doručit jen jeden z nich. Rozvod dohodou pak nabývá účinnosti oznámením, což je o dost jednodušší způsob, než jaký známe z českých soudů. Pokud se ale manželé na rozvodu nedokážou domluvit, všechno se komplikuje. Do hry pak vstupují další kroky a spor se dostane před rodinný soud. Tam už je třeba prokázat vážné důvody, proč manželství končí. A nutno říct, že rozvod v Japonsku navzdory četným inovacím stále nepatří mezi záležitosti, nad kterými by společnost jen tak mávla rukou.
Naopak jde o společenské selhání. A tak se vám vyplatí, pokud máte v ruce nějaké "eso". Třeba milence, který nemusí být tak docela pravdivý.
Můžete si najmout profesionála
V Japonsku totiž jedna užitečná, ale vcelku bizarní služba umí zařídit zázraky. Říká se jí wakaresaseya a jejím cílem je zařídit, aby se určitý vztah rozpadl. A to mnohdy velmi originálními způsoby, které mohou připomínat skoro scénář k hollywoodskému filmu.
Klient si v takovém případě může najmout agenturu, aby mu zjistil o jeho partnerovi všechny dostupné informace. S kým se schází, koho potkává v práci. A poté se v jeho životě jakoby náhodou objeví atraktivní muž nebo žena. Seznámení obvykle probíhá v baru, parku nebo cestou z práce v místním obchodě. Důležité je vědět, kam dotyčný rád a často chodí. Úkolem najatého člověka je pak získat si důvěru a v nejlepším možném případě dotyčného svést. Někdy agentury podobné akce připravují celé měsíce.
A nemusí jít jen o případ, kdy se vztah po plánovaném románku má rozpadnout. Někdy lidé takové agentury využívají i k tomu, aby odlákaly milence či milenku ženatého nebo vdaného partnera. Zamiluje se do někoho jiného a je po problému.
Jenže takový byznys není bez poskvrnky. Velkou pozornost vyvolal případ Takeshiho Kuwabary, který pracoval jako profesionální „rozbíječ vztahů“. Měl navázat vztah s Rie Isohatou poté, co si službu objednal její manžel. Jenže předstíraný vztah přerostl ve skutečný, a když Isohata zjistila pravdu, chtěla vztah ukončit. Jenže Kuwabara se s tím nesmířil a v roce 2009 ji zabil. O rok později byl za její vraždu odsouzen.
Velká změna přišla v roce 2026
Když už na rozvod dojde, i Japonci řeší péči o děti. Donedávna to mělo poměrně jasná pravidla, po rozvodu o dítěti rozhodoval vždy jen jeden z nich. A druhý ztratil svá práva rozvodem. Není divu, že byl systém velmi kritizovaný, úprav se ale dočkal až letos. Nově se tak mohou rodiče podílet na společné péči, a pokud se nedohodnou, pomůže soud.
Nejde o střídavou péči tak, jak ji známe z českého práva. Jedná se zejména otázky ohledně výchovy, vzdělání a majetku.
Útočiště v chrámech
Japonské právo ale procházelo odjakživa bouřlivým vývojem, a zřejmě ho ještě pár úprav čeká. Už teď jde ale o velký posun směrem k evropským hodnotám. Například v minulosti ženy neměly téměř žádnou možnost manželství ukončit. Utíkaly do chrámů zvaných enkiri-dera, které jim poskytovaly azyl.
Nejznámějším z nich byl buddhistický chrám Tōkeiji v Kamakuře ze třináctého století. Pokud v něm žena strávila předem určenou dobu a dodržovala všechna pravidla, získala právo z manželství odejít. Tento zvláštní systém fungoval až do roku devatenáctého století, kdy přišla reforma. Možná by ale takové útočiště některé ženy uvítaly dodnes.
Zdroj: ČT24, houterasu.or.jp, moj.go.jp, The Economist
