Bankovní rada České národní banky rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procentech. Hlavním důvodem je to, že se domácí ekonomiku nachází na úrovni svého potenciálu a fakt, že inflační tlaky přetrvávají. Uvedená hodnota přitom platí už od počátku května.
Někteří členové rady i analytici už před jednáním centrální banky předpokládali, že základní úroková sazba zůstane beze změny na úrovni 3,5 procenta. Důvodem pro stabilitu úrokových sazeb jsou podle nich zejména přetrvávající inflační tlaky v české ekonomice.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Shoda panovala už před jednáním
Viceguvernér Jan Frait v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že celkovou inflaci drží na přijatelné úrovni zejména pokles cen energií, což ale nemusí být dlouhodobý jev. Rizikem podle něho zůstává růst cen služeb, spojený s rychlým růstem mezd při nižší produktivitě v tomto sektoru, a také stále rychlý růst cen nemovitostí. Inflace ve službách se aktuálně pohybuje zhruba o jeden procentní bod výše než před pandemií a zůstává tak významným faktorem.
Další člen bankovní rady Jan Kubíček zase v rozhovoru pro agenturu Reuters vysvětlil, že sazby by měly zůstat stabilní také kvůli nejistotě ohledně fiskální politiky před říjnovými volbami. Kubíček dále upozornil, že inflace se v srpnu držela na 2,5 procentech, tedy nad cílem České národní banky, avšak silnější kurz koruny pomáhá tlumit cenové tlaky.
Podle Fraita měnová politika již nepůsobí restriktivně. Tvrdí, že aktuální nastavení sazeb spolu s kurzem koruny má na ekonomiku spíše neutrální vliv. Bankéř dodal, že pro domácí ekonomiku platí, že se nyní nachází na úrovni svého potenciálu. Reálné příjmy rostou, zlepšuje se nálada domácností a vyšší vládní výdaje podporují spotřebu a přestávají vytvářet dezinflační tlaky. V současné situaci proto nevidí důvod úrokové sazby dále snižovat.
Přísná měnová politika platí
Guvernér centrální banky Aleš Michl na tiskové konferenci, která se konala po zářijovém jednání rady, potvrdil, že větší rozvolnění rozpočtové politiky by vytvářelo riziko zvýšení inflace.
„Současná situace stále vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste plynoucí ze zesilování úvěrové aktivity, a to zejména na trhu nemovitostí. Růst mezd zase souvisí s tím, jak je napjatý trh práce,“
řekl guvernér Michl a dodal, že pro ponechání sazby ve výši 3,5 procenta hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Hypotéky by měly zůstat stabilní
„Vyjádření vedení České národní banky společně se srpnovou prognózou a přetrvávající rétorika ohledně proinflačních rizik nás utvrzují v přesvědčení, že sazby mohou alespoň rok setrvat na současné úrovni 3,50 procenta,“
informoval v prohlášení ekonom J&T Adam Ruschka. Také podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče cyklus uvolňování měnové politiky již skončil, jak uvedl pro LP-Life. V té souvislosti připomenul, že centrální banka zahájila cyklus snižování úroků v prosinci 2023. Uvedený předpoklad České tiskové kanceláři potvrdil rovněž hlavní ekonom Investiky Vít Hradil.
„Obnovený zájem o hypotéky tlačí na růst cen nemovitostí. Česká národní banka tedy v tuto chvíli nemá žádný zájem na tom, aby dalším snížením sazeb v těchto oblastech přilévala olej do ohně,"
uvedl Hradil.
Na sazbu u hypoték má vliv nejen vývoj úrokových sazeb, ale výrazně se propisuje také vývoj delších sazeb na kapitálovém trhu, zejména výnosů korunových vládních dluhopisů, doplnil Jáč. U nich momentálně nastává poměrně viditelný meziroční růst a prostor pro další pokles hypotečních sazeb se tak podle něj výrazně zužuje.
Očekávané zachování sazeb podle hypotečních specialistů znamená, že hypoteční sazby a měsíční splátky zůstanou poměrně stabilní, bez výraznějšího zlevnění. Spořicí účty by naopak mohly dál mírně zlevňovat, protože u depozitních produktů je konkurence výrazně nižší. Klienti s vklady totiž zpravidla nemění banku kvůli rozdílu několika desetin procentního bodu.
Další měnověpolitické jednání České národní banky nás čeká 6. listopadu. Pokud se do té doby nestane v domácí či světové ekonomice něco zásadního, můžeme očekávat, že základní úrokové sazby zůstanou zachovány na stávající úrovni i v předvánočním období.
Zdroje: autorský text, vlastní dotazování, ČNB, ČTK
