Praha se připravuje na obranu vlastních obyvatel. Pomoci má nový systém úkrytů

„Dobrá krizová připravenost nevzniká ve chvíli, kdy nastane mimořádná událost. Vzniká dlouho před ní – díky spolupráci odborníků, hasičů, akademické sféry i samosprávy. Naším cílem je, aby bylo hlavní město připravené na nejrůznější krizové situace a dokázalo své obyvatele co nejlépe chránit,“

uvedl v tiskové zprávě primátor Prahy Bohuslav Svoboda.

Luxusní penthouse na prodej, Praha 6 - 226m, Praha 6

Show property

Praha spouští nový systém, který má pomoci najít a prověřit vhodné prostory pro ukrytí lidí v případě nebezpečí. U vybraných budov odborníci posoudí jejich kapacitu, bezpečnost i to, nakolik vyhovují ochranným normám, a navrhnou případné úpravy. Na projektu Praha spolupracuje s pražskými hasiči a odborníky z Univerzity obrany, VUT v Brně a zlínské Univerzity Tomáše Bati.

Stávající kryty nestačí

Současné kapacity totiž zdaleka nestačí. V metropoli je dnes zhruba 700 funkčních krytů civilní ochrany pro přibližně 120 tisíc lidí. Dalších asi 400 tisíc obyvatel by v případě krize mohlo využít síť metra, k dispozici je také Strahovský tunel. Mezi největší kryty patří také pětice podzemních prostor pod sídlištěm Černý Most, které pojmou celkem 12 tisíc lidí.

Svůj význam mají i takzvané provizorní úkryty, jež jsou často v budovách, ve kterých se lze schovat a případně je i dodatečně utěsnit. Jejich výhodou je rychlá příprava – typicky jde o sklepy. Kryty v hlavním městě tvoří třetinu celkové kapacity takových prostor, které se v Česku nachází.

Mnoho takových prostor už ale slouží zcela jinému účelu. Například v bunkru Bezovka pod Parukářkou, který je s kapacitou až pět tisíc lidí jedním z největších ve městě, je muzeum studené války. Podobná expozice je rovněž v centru pod hotelem Jalta. Místo dříve sloužilo mimo jiné i ke špehování zahraničních hostů.

Otvoriť v galérii (1)

Pohled do historie

Kryty se v hlavním městě začaly stavět v 50. letech. Nejvíce jich vzniklo do 70. let. Jejich počet však postupně klesal hlavně kvůli nákladné a náročné údržbě. Ty starší byly stavěné jako jednoúčelové. Díky tomu jsou připravené k téměř okamžitému zprovoznění. Ty novější, stavěné zhruba od 80. let, nicméně mohou sloužit také jako garáže nebo sklady.

Aktuální data ukazují, že možnost umístit do bezpečných krytů má bohužel pouze asi tři procenta Česka. Nejvíc se jich nachází ve velkých městech. Podle hasičů je však největší problém v tom, že většina lidí vlastně ani neví, kde kryty ve městech hledat, pro jakou skupinu obyvatelstva jsou určené a jak se do nich dostat.

A jak jsou takové kryty velké? Do nejmenších se vejde několik desítek a naopak do těch největších až několik tisíc obyvatel.

Jak se v případě nebezpečí zachovat?

V každém případě přitom platí, že pro každou ukrývanou osobu je potřeba nejméně 1 až 3 metrů čtverečních podlahové plochy v prostoru s nuceným větráním a 3 až 5 metrů čtverečních podlahové plochy v prostoru bez větracího zařízení.

A co dělat vlastně v případě výstrahy? Pokud uslyšíte signál všeobecné výstrahy, měli byste se schovat do nejbližší budovy. Informace přitom mohou přijít od velitele zásahu, který je na místě, případně cestou výstražné SMS zprávy, kterou vysílá operační středisko hasičů. Dalším zdrojem zpráv bývají v takovém případě televize a rádio.

Kryty lze zároveň samozřejmě nalézt i jinde než pouze u nás. Typickým příkladem je Izrael, který čelí cizím útokům pravidelně. V jedné z místních nemocnic pracuje jako zdravotní sestra Martina Paletová, která LP-Life jejich systém popsala následovně:

„Porodnice jsou v podzemí za každého stavu. Takže já pracuji některé směny v bunkru, patra minus 3 a minus 6, a jiné dny na 9. poschodí. Teoreticky za zvuku sirén se máme odebrat do vyhrazeného prostoru,“

řekla k tomu letos v březnu naší redakci.

Zdroje: autorský článek, Hl. m. Praha, LP-Life, VHÚ