Nepijí alkohol ani kávu, sex patří výhradně do manželství a rodina je pro ně nejvyšší životní hodnotou. Kdo vlastně jsou členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, které většina světa stále zná jako mormony? A jaké by bylo žít po jejich boku?
Když se řekne mormon, mnoha lidem se okamžitě vybaví mladí muži v bílých košilích, kteří klepou na dveře domů a hovoří o Bohu. Jiným se vybaví polygamie nebo přísná náboženská pravidla. Pravda je však mnohem složitější.
Kolem této církve dodnes koluje množství mýtů, které se nezakládají na skutečnosti. Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů patří mezi nejmladší křesťanské církve. Vznikla ve Spojených státech amerických v roce 1830 a dnes má členy ve více než 180 zemích světa. Podle nejnovější statistické zprávy měla ke konci roku 2025 již 17 887 212 členů, více než 31 tisíc sborů, jak zjistil portál ChurchofJesusChrist.org.
V roce 2018 vyzval prezident církve Russell M. Nelson veřejnost i média, aby se snažily používat oficiální název Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Podle vedení církve totiž přezdívka mormoni nedostatečně vyjadřuje, že středobodem jejich víry je Ježíš Kristus. Název vznikl podle Knihy Mormonovy, která patří mezi jejich posvátné texty.
Zájem veřejnosti o tuto církev v posledních letech znovu vzrostl také díky filmům, seriálům a dokumentům. BBC upozorňuje, že právě mediální obraz často ovlivňuje, jak lidé mormony vnímají. Veřejná debata se přitom většinou soustředí na historickou polygamii nebo misijní činnost, zatímco běžný každodenní život většiny členů církve zůstává mimo pozornost médií.
Přestože si většina lidí spojuje tuto církev s Amerikou, její členové působí také ve střední Evropě.
Na Slovensku byla Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů registrována v roce 2006. Dnes má podle oficiálních údajů 332 členů, nicméně na Slovensku zatím nemá vlastní chrám, proto věřící cestují na významné obřady především do německého Freibergu.
Situace v sousedním Česku je výrazně odlišná. Tam církev působí mnohem déle a podle aktuálních údajů sdružuje 2 719 členů, kteří se scházejí ve dvanácti sborech. Česká komunita je tak přibližně osmkrát větší než slovenská. Kromě toho v Česku fungují dvě genealogická centra FamilySearch, zatímco na Slovensku pouze jedno.
Jak vypadá život mormonské rodiny na Slovensku, ukazuje i příběh manželů Petra a Martiny z malé obce Omastiná v Trenčínském kraji (Slovensko). Jejich domácnost navštívil slovenský portál Brainee.sk. Rozhovor později převzal také portál iDNES.cz.
Manželé provozují penzion a vychovávají pět dětí. Na první pohled působí jako zcela běžná rodina. Peter přiznává, že jejich manželství stojí na myšlence, která může být pro mnoho lidí neobvyklá.
„Nevěříme, že manželství trvá jen do té doby, než nás smrt rozdělí. Věříme, že pokud zůstaneme věrní svým slibům, můžeme být spolu jako rodina i po smrti,“
vysvětlil.
Právě tato představa jim podle jeho slov pomáhá zvládat i náročnější životní období.
„Když se dva lidé pohádají, mohou si říct, že jednou všechno skončí. My se na to díváme jinak. Věříme, že máme před sebou věčnost, proto se vyplatí na vztahu pracovat a nevzdávat se při prvních problémech,“
řekl.
S úsměvem reaguje i jeho manželka Martina.
„Musím přiznat, že myšlenka věčného manželství mě už několikrát zastavila dřív, než bych v hněvu odešla z místnosti,“
svěřila se.
Jejich příběh zároveň vyvrací představu, že všichni členové církve se narodili do mormonských rodin. Ani jeden z nich víru nezdědil. Oba k ní dospěli postupně během dospělosti a rozhodli se pro ni dobrovolně. Martina dokonce přiznala, že když poprvé potkala misionáře, připadala jí celá myšlenka zvláštní.
„Zpočátku jsem se tomu smála. Připadalo mi zvláštní, že by si Bůh vybral název Mormonská církev. Až později jsem pochopila, že to vlastně ani není její oficiální název.“
Možná vás překvapí, že církev má svá doporučení i pro období dospívání. Mladí lidé mohou podle církve začít chodit na schůzky přibližně od šestnácti let. Nemělo by však jít o bezhlavé střídání partnerů ani o krátkodobé románky. Randění má mladým lidem pomoci poznat různé lidi a postupně najít partnera, se kterým jednou vytvoří stabilní manželství. Proto církev doporučuje, aby dospívající netrávili čas výhradně ve dvojici, ale setkávali se i v širších skupinách přátel. Podle představitelů církve to snižuje tlak na příliš brzké intimní sbližování a pomáhá budovat zdravější vztahy.
Pravidlo, které mormony zřejmě nejvíce odlišuje od dnešní západní společnosti, se týká sexuality. To znamená, že partneři spolu před svatbou nejen nesmějí mít pohlavní styk, ale nedoporučuje se ani společné bydlení či intimní chování, které by mohlo vést k sexuálnímu pokušení. Tento princip označuje jako zákon cudnosti.
To však neznamená, že církev sex odmítá. Právě naopak. Po svatbě jej označuje za přirozenou součást manželství a za jeden ze způsobů, kterým si manželé vyjadřují lásku. Právě proto Peter během rozhovoru zdůraznil jednoduchou větu:
„Věříme, že sexuální vztahy jsou vyhrazeny pro manželství.“
Na rozdíl od katolíků nebo pravoslavných se děti mormonů nekřtí krátce po narození. Církev učí, že člověk by měl být schopen vědomě se rozhodnout, zda chce přijmout víru. Křest proto přichází nejdříve kolem osmého roku života.
I když rodiče své děti vedou k víře, konečné rozhodnutí zůstává na nich. Peter přiznal, že ani jejich děti se nerozhodly všechny najednou.
„Některé byly pokřtěny později, protože si to potřebovaly promyslet. Chtěli jsme, aby to bylo jejich vlastní rozhodnutí,“
vysvětlil.
Výborným příkladem je jejich dcera Eliška. Dnes se připravuje na misii, ale jako dítě byla podle vlastních slov pravým opakem vzorně věřící dívky.
„Ze všeho jsem si dělala legraci. Ve vyučování jsem schválně vyrušovala a učitelé to se mnou neměli jednoduché. Až později jsem začala chápat, co mi víra přináší, a dnes se na misii opravdu těším,“
přiznala.
Z tetování mají mormoni strach a podobně přistupuje také k piercingu. Ženám sice povoluje propíchnuté uši, doporučuje však nosit pouze jednoduché a nenápadné náušnice. Ostatní druhy piercingu považuje za nevhodné.
To však neznamená, že člověk s tetováním nemůže do církve vstoupit. Pokud se někdo rozhodne přijmout její víru, minulost mu v tom automaticky nebrání. Podle církve je důležitější než vzhled upřímné rozhodnutí žít podle jejích zásad.
Jednou z tradic, kterou mnoho rodin dodržuje už více než sto let, je Family Home Evening - rodinní večer.
Zpravidla jednou týdně se všichni členové domácnosti sejdou bez rušivých vlivů televize či mobilních telefonů. Společně si povídají, hrají hry, čtou náboženské texty, zpívají nebo plánují další aktivity. Nejde o povinnost pod hrozbou trestu, ale o doporučovanou tradici, která má upevňovat rodinné vztahy. Církev tento program podporuje již od roku 1915.
Pokud existuje jedna věc, kterou o mormonech ví téměř každý, je to zákaz kávy. Pro mnoho Evropanů je ranní espresso rituálem, bez kterého si den ani nedokážou představit. Pro členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů je však situace zcela odlišná. Vyhýbají se nejen kávě, ale také černému a zelenému čaji, alkoholu, cigaretám, tabáku i drogám. Nejde přitom pouze o zdravotní doporučení. Tato pravidla vycházejí z učení známého jako Slovo moudrosti, které věřící považují za Boží pokyny ohledně péče o tělo. Podle jejich víry je lidské tělo darem od Boha. Člověk by se proto měl vyhýbat všemu, co mu může vědomě ublížit nebo vyvolat závislost.
Zajímavé však je, že kolem tohoto pravidla vzniklo množství mýtů, například že mormoni nesmějí pít kofein.
To však není pravda. Mnoho lidí se domnívá, že zákaz se týká všech látek obsahujících kofein. Oficiální učení církve však nemluví o kofeinu jako takovém, ale konkrétně o kávě a čaji. To znamená, že věřící si klidně mohou objednat kolový nápoj nebo limonádu s obsahem kofeinu. Někteří se jim sice dobrovolně vyhýbají, nejde však o církevní zákaz. Právě proto můžete v americkém Utahu, kde žije největší komunita členů církve, vidět dlouhé fronty před prodejnami ochucených limonád. Mnozí je považují za jakousi náhradu za kávu.
Stejně přísný postoj zaujímá církev i k alkoholu. Víno, pivo ani tvrdý alkohol věřící nepijí ani při
Zatímco mnoho lidí se pomodlí jen během svátků nebo ve výjimečných situacích, pro Svaté posledních dnů je modlitba každodenní součástí života.
Den často začínají i končí krátkou modlitbou. Modlí se před jídlem, před důležitými rozhodnutími i ve chvílích, kdy potřebují najít klid. Stejně důležitá je i společná rodinná modlitba.
Podle jejich učení nejde o naučené formulky. Věří, že každý člověk může s Bohem mluvit vlastními slovy a požádat ho o vedení v každodenním životě.
Mormoni patří mezi největší genealogy na světě. Mnozí tráví celé měsíce studiem matrik, archivů či starých hřbitovů, aby našli co nejvíce informací o svých zesnulých příbuzných. Nedělají to proto, aby zjistili, zda byli potomky šlechticů nebo významných osobností. Věří totiž, že rodinná pouta nekončí smrtí a že i zesnulí mohou mít možnost přijmout evangelium.
Právě z této víry vznikla jedna z největších genealogických databází na světě FamilySearch, kterou provozuje Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Databáze obsahuje více než 20 miliard historických záznamů a denně ji využívají miliony lidí bez ohledu na vyznání. Přístup je přitom bezplatný.
Také na Slovensku funguje centrum FamilySearch, kde mohou lidé zkoumat své rodokmeny s pomocí dobrovolníků. V Česku jsou taková centra dvě.
Právě genealogie úzce souvisí s dalším zvykem, který bývá často nesprávně vykládán. Jde o křest za zemřelé. Na první poslech může tento název působit zvláštně, církev však zdůrazňuje, že nejde o „automatické“ přijetí člověka do jejich víry po smrti. Zesnulý jej však podle jejich víry může přijmout nebo odmítnout.
Právě proto mormoni věnují tolik času hledání svých předků.
Dalším rozšířeným omylem je představa, že se mormoni nesmějí rozvádět. Není to pravda. Církev považuje manželství za posvátný svazek a vede partnery k tomu, aby udělali vše pro jeho záchranu. Pokud je však vztah provázen násilím, závislostmi nebo jinými závažnými problémy, rozvod připouští.
Také Peter během rozhovoru zdůraznil, že svobodná vůle patří mezi základní principy jejich víry.
„Rozvody jsou možné. Není jich mnoho, ale existují. Když to jednoduše nejde, nikdo nemůže člověka nutit, aby ve vztahu zůstal. Svobodná vůle je důležitou součástí Božího plánu,“
vysvětlil.
Rozvod tedy automaticky neznamená vyloučení z církve. Mnohem větší důraz klade na to, aby se partneři před takovým rozhodnutím pokusili své problémy vyřešit.
Mormonské rodiny bývají obecně početnější než průměr populace. Nejde však o povinnost ani o přesně stanovený počet dětí. Církev učí, že děti jsou darem od Boha a manželé by měli založit rodinu, pokud jim to zdravotní a životní situace umožňuje. Konečné rozhodnutí však zůstává výhradně na nich.
Podle výzkumu Pew Research Center mají američtí členové církve v průměru více dětí než většina ostatních Američanů. Důvodem není jen náboženství, ale také silný důraz na manželství, stabilitu rodiny a dřívější zakládání domácností.
Také v otázce potratů zastává církev konzervativní postoj. Interrupci obecně nepodporuje, zároveň však uznává, že život přináší mimořádné situace. Výjimku připouští například tehdy, když je těhotenství důsledkem znásilnění nebo incestu, když je vážně ohrožen život matky nebo když lékaři potvrdí, že plod nebude schopen přežít po narození.
Také v těchto případech doporučuje, aby rodiče své rozhodnutí důkladně zvážili, poradili se s lékaři a modlili se.
Málokdo ví, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů patří mezi největší humanitární organizace financované církví. Po zemětřeseních, povodních, hurikánech či válkách pravidelně posílá do postižených oblastí potraviny, hygienické potřeby, zdravotnický materiál i dobrovolníky.
Jen v roce 2025 církev financovala tisíce humanitárních projektů ve více než 190 zemích. Pomáhala například po ničivých záplavách v Brazílii, zemětřesení v Japonsku nebo při zajišťování pitné vody v afrických státech. Na mnoha místech přitom spolupracuje s Červeným křížem, UNICEF, Charitou nebo místními samosprávami bez ohledu na náboženské vyznání příjemců pomoci. Právě dobrovolnictví patří mezi hodnoty, na které jsou členové církve mimořádně hrdí.
Pokud byste chtěli poznat život mormonů na vlastní oči, pravděpodobně byste zamířili do amerického státu Utah.
Právě tam dnes žije přibližně polovina obyvatel, kteří se hlásí k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Hlavní město Salt Lake City je sídlem světového vedení církve a nachází se zde také slavný Salt Lake Temple, který patří mezi nejznámější náboženské stavby ve Spojených státech.
Právě odsud církev koordinuje svou činnost ve více než 180 zemích světa.
Snad žádný mýtus nepronásleduje mormony více než představa muže se třemi nebo čtyřmi manželkami. Historická pravda je však o něco složitější. V 19. století část členů církve skutečně uzavírala pluralitní manželství. Tato praxe však nikdy nebyla rozšířená mezi všemi členy a trvala poměrně krátké období.
Rozhodující zlom přišel v roce 1890, kdy prezident církve Wilford Woodruff vydal Manifest, kterým nová polygamní manželství zakázal. Dnes platí přesný opak. Každý člen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, který by vědomě uzavřel polygamní manželství, může být z církve exkomunikován. Za obraz mormonů s více manželkami mohou především fundamentalistické skupiny, které se od hlavní církve oddělily už na začátku 20. století. Nejznámější z nich je Fundamentalistická církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (FLDS), která však s oficiální církví nemá žádné organizační ani náboženské propojení.
Přestože čeští i slovenští členové patří do stejné církve, jejich komunity se výrazně liší svou velikostí. V České republice žije podle aktuálních údajů více než 2 700 členů, zatímco na Slovensku přibližně 330. Česká komunita je tedy několikanásobně větší a funguje déle. Rozdíl je také v počtu sborů. Zatímco na Slovensku se věřící scházejí ve čtyřech městech, v Česku je najdete ve více než deseti. Slovenští členové zároveň často spolupracují s českými sbory při setkáních mládeže, konferencích či kulturních akcích. Vzhledem k malému počtu věřících se mnozí osobně znají, což vytváří poměrně úzkou komunitu.
Naopak ve Spojených státech jde o mnohamilionové společenství s vlastními univerzitami, nemocnicemi, televizními stanicemi i rozsáhlými charitativními organizacemi. Pro slovenského mormona je proto návštěva amerického Utahu často velkým zážitkem - ocitne se totiž uprostřed komunity, kde jsou členové církve přirozenou součástí každodenního života, nikoli malou náboženskou menšinou.
Jen málokterá křesťanská církev vyvolává tolik otázek jako Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Zatímco jedni ji považují za komunitu silných rodinných hodnot, jiní ji vnímají jako uzavřenou náboženskou skupinu. Pravda je, jak už to bývá, někde uprostřed. Podívali jsme se na nejčastější tvrzení, která se o mormonech objevují.
To patří mezi nejrozšířenější omyly.
Ano, v první polovině 19. století část členů církve skutečně žila v polygamních manželstvích. Šlo však o historicky poměrně krátké období. V roce 1890 církev pluralitní manželství oficiálně zakázala a dnes může být člověk, který by je uzavíral, z církve vyloučen. Obraz mormonů s více manželkami dnes vytvářejí především fundamentalistické skupiny, které se od hlavní církve oddělily před více než sto lety. S oficiální Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů už nemají nic společného.
Naopak.
Mnozí členové církve pracují jako lékaři, vědci, programátoři, učitelé či podnikatelé. Používají chytré telefony, cestují, sportují, sledují filmy i seriály a žijí stejným tempem jako většina lidí. Rozdíl spočívá spíše v hodnotách než v technologiích. Pravidelně se modlí, věnují čas rodině, dobrovolnické činnosti a snaží se vyhýbat věcem, které podle nich škodí tělu nebo mezilidským vztahům.
Ani to není úplně pravda.
Členové církve jsou povzbuzováni k tomu, aby studovali Bibli, Knihu Mormonovu a sami hledali odpovědi prostřednictvím modlitby. Na druhé straně bývalí členové upozorňují, že v některých komunitách může být odchod z církve psychicky náročný. Někteří popisují ochladnutí vztahů s rodinou nebo přáteli, jiní říkají, že takovou zkušenost neměli. Zkušenosti se tedy výrazně liší podle konkrétní rodiny i místní komunity.
Také tento pohled je příliš zjednodušený.
Je pravda, že církev zastává konzervativní pohled na rodinu a ženy nejsou vysvěcovány do kněžství. Zároveň však vedou rozsáhlé charitativní projekty, vzdělávací programy či organizaci Relief Society, která patří mezi největší ženské organizace na světě. Mnohé členky církve jsou lékařkami, právničkami, vědkyněmi či podnikatelkami. Církev podporuje vysokoškolské vzdělání mužů i žen.
Tato představa vznikla především proto, že samotná církev patří mezi ekonomicky nejsilnější náboženské organizace světa. To však automaticky neznamená, že bohatí jsou i její členové. Stejně jako jinde mezi nimi najdete úspěšné podnikatele, učitele, dělníky i rodiny, které zápasí s finančními problémy. Církev proto provozuje rozsáhlý sociální program a pomáhá svým členům i lidem mimo svou komunitu.
Církev dnes vypadá jinak než před dvaceti či třiceti lety. Více komunikuje prostřednictvím internetu a sociálních sítí, klade větší důraz na humanitární pomoc, podporuje mezináboženský dialog a snaží se být otevřenější vůči veřejnosti. Výraznou změnou bylo také rozhodnutí z roku 2018, kdy prezident Russell M. Nelson vyzval k tomu, aby byl upřednostňován oficiální název Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů před označením mormoni.
Počet členů přitom nadále roste především v Africe a Latinské Americe, zatímco v Evropě jde spíše o menší komunity.
Pokud byste se zamilovali do člena Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, pravděpodobně by vás čekalo více společně stráveného času s rodinou, důraz na věrnost, pravidelné modlitby, zdravější životní styl a aktivní zapojení do života komunity.
Na druhou stranu byste se museli připravit také na konzervativnější pohled na sexualitu, manželství či některé společenské otázky. Pro nevěřícího partnera může být výzvou i to, že chrámový sňatek je vyhrazen pouze členům církve, kteří splňují duchovní podmínky. Mnoho smíšených párů proto nejprve uzavírá civilní sňatek a teprve později, pokud se druhý partner rozhodne do církve vstoupit, absolvují chrámové obřady.
Jedno je však jisté – skutečnost je mnohem pestřejší než stereotypy, které se o mormonech šíří už celá desetiletí. Najdete mezi nimi konzervativní věřící i lidi s volnějším přístupem, početné rodiny i bezdětné páry, úspěšné podnikatele i obyčejné zaměstnance. Spojuje je především přesvědčení, že rodina, služba druhým a víra mají v životě člověka výjimečné místo.
Zdroje: Church Newsroom, ChurchofJesusChrist.org, Pew Research Center, Encyclopaedia Britannica, BBC News, iDNES.cz.