Praha a Brno se začínají čím dál častěji prosazovat v oblasti chytrých řešení, které se týkají mobility, energetiky, digitalizace veřejných služeb či monitorování kvality ovzduší. Ve srovnání s evropskými lídry však stále zaostávají, jak ukázal žebříček IMD Smart City Indexu 2026.
Pod pojmem Smart City si mnozí vybaví město plné senzorů, kamer a aplikací. Skutečnost je však jiná. Podle expertů jsou to totiž zejména takové aglomerace, které umějí využívat zejména data, technologie, urbanismus a moderní řízení tak, aby vytvářela příjemnější prostředí pro život. Některá česká města se tak nebojí s předstihem investovat do kvalitních a přesných dat i nástrojů, díky čemuž si vytvářejí před ostatními náskok.
Podle Marka Vernarského z odboru regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj je jádrem konceptu Smart Cities občan a jeho kvalita života. Technologie, jak tvrdí, pak představují pouze prostředek a nikoliv cíl.
„Smart řešení mají přispívat ke kvalitnějším veřejným službám, efektivnějšímu využívání zdrojů, lepšímu životnímu prostředí, vyšší bezpečnosti a větší odolnosti měst a obcí vůči budoucím výzvám,“
tvrdí tento expert.
Praha se drží v popředí žebříčku
Naše hlavní město se v letošním žebříčku IMD Smart City Index 2026 umístilo na 13. místě ze 148 hodnocených měst světa. Výsledek potvrzuje, že Praha patří mezi nejlépe hodnocená města střední a východní Evropy.
„V současnosti se Praha soustředí zejména na rozvoj datově řízeného rozhodování, chytré mobility, energetiky, digitalizace veřejných služeb a projektů podporujících klimatickou odolnost města,“
napsal LP-Life předseda představenstva městské společnosti Operátor ICT Luboš Kratochvíl.
Co si pod tím může běžný člověk konkrétně představit? Jedná se například o inteligentní systémy svozu odpadu, využívání dopravních dat v reálném čase nebo monitorování kvality ovzduší. Významnou roli hrají i další projekty, které pracují s rozsáhlými datovými soubory a analytikou.
Tím ale snaha naší metropole změnit stávající systém rozhodně nekončí. Mezi připravované projekty patří například Měření mikroklimatických parametrů ve veřejném prostoru nebo rozvoj Mapy oáz chladu.
Jedním z nejambicióznějších projektů posledních let je potom budování digitálního dvojčete Prahy, tedy podrobného virtuálního modelu města, který kombinuje informace o budovách, dopravě, energetice, mikroklimatu nebo pohybu obyvatel. Takový systém do budoucnosti umožňí simulovat dopady nové výstavby, dopravních opatření nebo adaptačních projektů ještě před jejich realizací, díky čemuž město získá přesnější podklady pro plánování i správu veřejného prostoru. Součástí modelu jsou vedle budov také komunikace, městská zeleň, osvětlení, mobiliář či dopravní značení. Data přitom vznikají mimo jiné pomocí leteckého mapování a laserového skenování.
Brno také inovuje
Jihomoravská metropole zase staví na silném propojení města, univerzit, firem a výzkumného prostředí. Mezi nejvýraznější příklady chytrých řešení zde patří digitální platforma Brno iD, která má přes 915 tisíc registrovaných uživatelů a umožňuje z jednoho účtu řešit například městskou hromadnou dopravu, odpady, rezidentní parkování, městské služby nebo participativní projekty. Otevřený datový portál Data Brno zase zpřístupňuje městská data, mapy a analýzy veřejnosti, úředníkům i vývojářům.
„Brno se v tomto smyslu profiluje jako ‚živá laboratoř‘, kde se nové přístupy testují v reálném prostředí a následně zavádějí do praxe,“
popsal situaci redakci mluvčí tamního magistrátu Filip Poňuchálek.
I některá další naše města se snaží zlepšovat. Například v Písku zavedli sdílená kola, sdílené elektroauto a upravilo systém městské hromadné dopravy. Vedle toho pak v digitálních službách rozvíjí městskou mobilní aplikaci, která obsahuje unikátní městský e-shop, kde mohou obyvatelé platit místní poplatky.
Na špici zůstávají jiná města
Mezi největší premianty patří v žebříčku IMD Smart City Indexu 2026 Vídeň, Amsterdam nebo Barcelona. Čím si to zasloužili?
Město na Dunaji se například zavázalo, že do roku 2050 sníží CO2 z 3,1 tuny na obyvatele na 1 tunu. Dále chce do stejného období využívat až polovinu své spotřebované energie z obnovitelných zdrojů a a zachovat 50procentní podíl svých zelených ploch.
Na ulicích Amsterdamu lze zase najít třeba chytré pouliční osvětlení, které reaguje na vytíženost ulic chodci. Na základě těchto informací pak reguluje osvětlení a tím snižuje jeho energetickou náročnost. Město rovněž vyvinulo aplikaci, která umožňuje majitelům parkovacích míst svá místa za poplatek pronajmout dalším řidičům nebo zjistit aktuální vytíženost parkovacích míst. Vedle toho také monitoruje městskou dopravu a v reálném čase dává doporučení řidičům, jakou trasu zvolit.
Barcelona pak ve svých parcích monitoruje úroveň potřeby zavlažování rostlin. Pracovníci města díky tomu dostávají informaci, která oblast potřebuje zavlažení a která ne a ušetří tak ročně až 25 procent svých zásob vody. V dopravě pak využívá chytré semafory, které na vytížených trasách optimalizují počtu zelených světel.
Zdroje: autorský článek, vlastní dotazování, Ministerstvo pro místní rozvopj ČR, Hlavní město Praha, Brno, Wikipedia
