Do manželství se Češi příliš nehrnou. Výzkum ukázal, že více než dvě třetiny z nás si myslí, že když spolu lidé žijí, nemusí nutně plánovat sňatek. Zhruba každý desátý je pak dokonce přesvědčený, že manželství je zbytečnou institucí. Přesto se u nás ročně uzavře více než 40 tisíc manželství.
„Být s mužem v jednom svazku považuji za důležité, do vdávání se ale rozhodně nehrnu. Nevím, proč bych si kvůli tomu měla měnit jméno a mít na to ještě i razítko,“
řekla redakci dvacetiletá Jana z Mělníka. A přitom není rozhodně sama, která se staví k manželství rezervovaně.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění je pro více než dvě třetiny z nás v pořádku, když spolu lidé žijí, aniž by plánovali sňatek. Přes tři pětiny respondentů proto také nemají problém s tím, že pokud žijí oba rodiče se svými dětmi ve společné domácnosti, není nutné, aby byli manželé.
„Nižší míru souhlasu získaly výroky, které manželství staví jako nezbytnou podmínku rodičovství nebo partnerského soužití. Zároveň jde o výroky, kde nesouhlas zřetelně převažoval nad souhlasem,"
tvrdí autoři výzkumu z CVVM.
S názorem, že svobodní lidé mají menší vážnost mezi lidmi než vdané a ženatí, souhlasí jen 12 procent respondentů. O tvrzení, že rozvedené osoby mají menší vážnost ve společnosti, je pak přesvědčeno devět procent dotázaných.
Právě rozvod už také není takovým strašákem, jak tomu bylo dříve. S výrokem, že pokud rodina nefunguje, je rozvod přijatelným řešením, jsou srozuměny hned čtyři pětiny české veřejnosti. Souhlas s tím častěji vyjadřovaly ženy. Vyšší míra souhlasu byla patrná hlavně ve věkových skupinách 15 až 19, 30 až 39 a 55 až 64 let.
Jaké jsou naopak podle nás praktické výhody manželství? Přibližně třetina respondentů si myslí, že hlavní benefitem je finanční jistota. Čtvrtina se přiklání k názoru, že ženatí muži a vdané ženy jsou obecně spokojenější než svobodní. Podobný podíl respondentů souzní s názorem, že děti rozvedených rodičů se častěji rozvádí. U obou výroků ale platí, že podíly souhlasících a nesouhlasících jsou prakticky vyrovnané.
Podle Společnosti pro zdravé rodičovství má manželský sňatek navzdory tomu svá opodstatnění. Pouze ve svazku může totiž žena a muž čerpat některé daňové, důchodové a jiné výhody. Manželský pár má zpravidla snazší přístup k úvěrům, včetně vyšší šance na získání hypotéky. Díky společným příjmům tak mohou lépe prokázat, že na takový úvěr dosáhnou.
A pokud roční příjem manželky nepřesáhne 68 tisíc korun, může manžel nebo manželka uplatnit roční daňovou slevu ve výši 24 840 korun. Pozor ale! Platí to jen za předpokladu, že oba vyživují v jedné domácnosti dítě, které nedovršilo věku 3 let.
Vdova či vdovec má navíc nárok na vdovský či vdovecký důchod. To platí tehdy, když zemřelý pobíral například starobní či invalidní důchod.
„Výhody a nevýhody manželství nelze přepočítávat jen na peníze nebo na práva a povinnosti, protože život v manželství má řadu dalších kladných důsledků. Páry žijící v manželství se rozcházejí méně často než nesezdané. Manželé mívají lepší zdravotní stav a žijí déle,“
upozorňuje ve své knize Jak přežít krizi v rodině zároveň třeba advokátka Daniela Kovářová.
Často se hovoří o tom, že hlavním důvodem pro manželství je společné dítě. Tři čtvrtiny české společnosti považují za ideální model rodiny se dvěma dětmi. Následuje představa rodiny se třemi dětmi, kterou za ideální označila necelá pětina dotázaných. Jedno dítě považují za ideální dvě procenta respondentů, čtyři a pět dětí shodně po jednom procentu dotázaných.
Jako ideální věk pro narození prvního dítěte uvádějí ženy 25 let, a to ve třetině případů. S výrazným odstupem následoval věk 28 let, který uvedlo 11 procent dotázaných. Věk 30 let označilo za ideální 9 procent dotázaných.
O tom, že je pro výchovu dětí velmi důležité, aby jejich rodiče byli ve svazku manželském, je ale současně podle šetření ve skutečnosti přesvědčeno pouze 16 procent respondentů. A s tvrzením, že hlavním důvodem uzavírání sňatků je mít děti, souhlasila necelá pětina respondentů.
Zdroje: autorský článek, CVVM, Společnost pro zdravé rodičovství, Daniela Kovářová